Do 18 let by u nás neměly být elektrárny na uhlí. Co na to ČEZ?

Uhelná komise konečně přestala mlžit a v prosinci vyhlásila konec uhlí na rok 2038. Jestli se ptáte, zda komise zvolila optimální termín, je to jednoduché. Ekologisticky zaměření aktivisté to berou jako vítězství uhelné lobby. Chtěli by stop dříve. Někdo hned, někdo o deset let, někdo o dva. Druhá strana je s termínem smířena a neprotestuje. Takže v tomto směru vyhráli ekologové (nebo jsou jen hlasitější).

Jen upřesnění: Uhelná komise stanovila rok 2038 jako limit pro využívání uhlí v energetice – zdaleka se tedy nejedná jen o těžbu. Na druhou stranu nejsou zakázané jiné výroby z uhlí. Vedlejším produktem zpracování uhlí je totiž i třeba nejstarší umělé sladidlo na světě sacharin. Uhlí se používá i na výrobu filtrů na vodu nebo při čištění vzduchu, při výrobě plastů i kosmetiky. Co se týká přímo ČEZ, jak nám sdělila jeho tisková mluvčí Alice Horáková, za poslední čtyři roky snížil emisní produkci o čtvrtinu (nyní je na úrovni 344 gramů CO2 na vyrobenou kilowatthodinu elektřiny, to znamená přibližně na úrovni moderního paroplynového zdroje). Do roku 2030 emise podle tohoto prohlášení sníží o dalších minimálně 15 %. Za stejnou dobu, tedy během deseti let, sníží i své uhelné kapacity o více než 40 %. A těmto prohlášením se asi dá věřit. Jen za poslední rok ČEZ uzavřel uhelné bloky o celkové kapacitě zhruba 1000 MW: Prunéřov (440 MW), Dětmarovice (200 MW), Ledvice (200 MW), Vítkovice (100 MW). V Polsku pak 100 MW v elektrárně Skawina. Další velký 500MW blok (Mělník 3) odstaví příští rok. Zároveň prodal uhelné elektrárny Počerady (1000 MW) a Varna (Bulharsko, 1260 MW), Chvaletice (800 MW) a Tisová (350 MW). V souladu s letos v září ohlášenou dekarbonizací teplárenství plánuje také konverzi svých zdrojů na plyn a biomasu, případně energetické využití nerecyklovatelných odpadů.

Jaké technologie výroby elektřiny podle vás za 20 let uhlí nahradí? 

Vycházíme z platné aktualizované Státní energetické koncepce. Zjednodušeně řečeno: bude to kombinace jaderných a obnovitelných zdrojů s tím, že důležitá překlenovací role může připadnout zdrojům plynovým. To konec konců koresponduje i veřejným míněním – podle průzkumů agentury IBRS většina české populace preferuje rozvoj jaderných a obnovitelných zdrojů. Na plynových projektech pracujeme tak, aby byly připraveny k rozjezdu, jakmile nastanou na trhu ekonomicky vhodné podmínky. Zabýváme se také zvýšením objemu spalované biomasy. Platí přitom, že připravovaný nový jaderný zdroj bude primárně částečnou náhradou stávající jaderné elektrárny v Dukovanech. Alternativou za utlumované uhlí budou především obnovitelné zdroje, doplněné plynovými elektrárnami. Z obnovitelných zdrojů půjde v případě ČEZ především o solární elektrárny, a to zejména na našich brownfieldech, kde máme pro tyto účely vyčleněno několik set hektarů vlastních pozemků v areálech a okolí stávajících klasických elektráren, i na rekultivacích. Stejně tak zasmluvňujeme pro tyto záměry i pozemky od dalších vlastníků. Vše se samozřejmě bude odvíjet od konkrétních legislativních podmínek a možností čerpat z připravovaných evropských i národních fondů.  

Komentář redakce: ČEZ počítá jako přechodový zdroj uhlí, ale plánuje stavět i další fotovoltaiku, zvlášť pokud bude podpořena dotacemi.

Jakou cenu za tu změnu zaplatíme?

Určit jednu konkrétní cifru je nesmírně složité, ne-li nemožné. Existují samozřejmě studie, které se snaží vyčíslit hodnotu této obrovské transformace, jakou Evropa dosud nepoznala. V dokumentech ke Green Deal lze například narazit na odhad, že ke splnění environmentálních cílů bude do roku 2030 potřeba 260 miliard eur dodatečných investic ročně, kolik by připadlo jen na energetiku, ale specifikováno není. Obecně platí, že česká vláda chce s ohledem na strukturu hospodářství i komfortu obyvatel zajistit dostatek finančně dostupné a spolehlivé elektřiny. Vzhledem k požadavkům Evropské unie na ochranu klimatu zvolila již před několika lety jako nejvhodnější řešení kombinaci jaderných a obnovitelných zdrojů a také energetických úspor. Elektřina je považována za hlavní motor inovací (ostatně veškerá digitalizace a robotizace si bez elektřiny ani neškrtne, nemluvě o plánovaném rozvoji čisté mobility), takže její cena bude hrát i v rozvoji země klíčovou roli.



Pokud bychom ale k této otázce měli přistoupit s určitým filozofickým nadhledem, vidíme spíš cenu a hodnotu ve změně uvažování každého občana. Energetika by se měla stát součástí uvažování každého z nás, přehled o vlastním energetickém managementu by měl mít každý – od ředitele energetické firmy až po majitele garsonky. Nejen tedy rozhodnutími učiněnými na úrovni vlády nebo ministerstev, ale i odpovědností každého z nás za vlastní udržitelný energetický management se posuneme do skutečné energetické budoucnosti.

Komentář redakce: Přechod od uhlí bude stát stovky miliard, ale nebude to stačit, pokud nad úsporami energií nezačne přemýšlet i celá populace. Technicky bude pro ČEZ dominantní kombinace jádra a obnovitelných zdrojů (a dočasně zmíněného plynu).

Nepřehlédněte: Kolik ušetříte na ernergiích?

Je pro vás 2038 optimální termín? A proč?

Že doba uhelná končí, je jasné již několik let. Česká republika nemůže stát stranou evropské energetické politiky, která směřuje k uhlíkové neutralitě. Dochází k postupnému zpřísňování evropské klimatické politiky, cíle pro snížení emisí CO2 se neustále navyšují. Určením konkrétního data odchodu od uhlí se Česká republika zařadila po bok většiny evropských států, které se rozhodly s tímto způsobem výroby elektřiny skoncovat. Aktivity ČEZ směřují k ukončení využívání uhlí již delší dobu, velkou roli v tom samozřejmě hraje i ekonomika provozu uhelných zdrojů, která je pod velkým tlakem ceny povolenek. Výroba z uhlí za prvních devět měsíců letošního roku poklesla o 17 %, snížila se také těžba v Severočeských dolech o 4,1 milionu tun na 10,7 milionu tun. Závěry tzv. Uhelné komise, která v uplynulém týdnu o termínu rozhodla, se samozřejmě budeme řídit. Podmínky samozřejmě musejí být stejné pro všechny účastníky na trhu bez ohledu na jejich vlastnickou strukturu. Ani vedení firmy s většinovou účastí státu nemůže svévolně zavřít elektrárnu bez zákonných důvodů. Stejně tak vedení firmy musí akceptovat nejekonomičtější variantu, a pokud existuje možnost prodeje za výhodných podmínek, pak ji musí uskutečnit. 

Komentář redakce: Těžba uhlí klesá výrazně už teď, jen letos o třetinu. Termín byl jen otázka času. Už teď se spousta věcí nevyplatí kvůli cenám povolenek. Pokud to ale jen trochu půjde a elektrárny budou vydělávat, vyrábět z uhlí se bude do poslední chvíle.

Co jsou tedy nejžhavější kandidáti náhradních zdrojů energie, kterým věříte a do kterých případně i investujete?

Jak už bylo řečeno, optimální mix pro budoucnost je podle našeho názoru kombinace jaderných a obnovitelných zdrojů s důležitou překlenovací rolí zdrojů plynových. Nejdůležitějším projektem na cestě k bezemisní energetice je nový jaderný zdroj v Dukovanech. Ten má nahradit část kapacity současné jaderné elektrárny, která byla spuštěna před 35 lety, a po roce 2035 se počítá s jejím odstavením. Skupina ČEZ také připravuje v dalších letech elektrárny na bázi obnovitelných zdrojů, v první fázi fotovoltaické elektrárny o celkovém výkonu v řádu stovek MW. Prvním z řady velkých projektů bezemisních zdrojů ČEZ, kterými společnost přispívá k plnění klimatických cílů a závazků České republiky, bude největší česká solární elektrárna instalovaná nad parkovištěm – takzvaný carport ve vnějším areálu Jaderné elektrárny Dukovany. Elektrárna ukazuje možnosti využití střešních ploch, nezabírá žádnou ornou půdu a díky oboustranným panelům zužitkuje i sluneční světlo odrážející se od zaparkovaných vozů. Nový bezemisní zdroj pokryje díky svému výkonu 820 kWp roční spotřebu téměř tří stovek domácností.

Komentář redakce: Nejdůležitější je pro ČEZ teď dostavět staré Dukovany. Současně s tím se postaví i největší solární elektrárna v ČR. Nad parkovištěm elektrárny.

Domníváte se, že může být tomto časovém horizontu výroba energií diverzifikována například energetickými družstvy, nebo je to jen nevýznamný podíl?

Energetika se postupně decentralizuje již delší dobu. Ze spotřebitelů se stávají současně i výrobci, což je umožněno zejména díky moderním technologiím a digitalizaci. Do budoucna očekáváme, že tyto trendy budou nadále sílit a objeví se nejrůznější nové formy energetických hráčů. Jak velkou roli budou hrát, bude hodně záviset i na pružnosti energetické legislativy, která také musí na tyto změny reagovat.

Komentář redakce: Budeme mít ještě pružnější energetický systém, technologie to umožňují. Politici jsou opět pozadu. 

Pokládáte systém taxonomie za dobrý nástroj?

Jde o jeden z modelů, které nejspíše prokážou svou případnou užitečnost až v praxi. Od tohoto celoevropského systému očekáváme vytvoření spravedlivých a transparentních podmínek pro klasifikaci udržitelnosti hospodářských činností a snadnější rozhodování investorů a podniků o budoucích investicích. Bohužel, v případě jaderné energetiky vnímáme, že spíše než objektivní posouzení podle zadaných kritérií hrají větší roli silné politické tlaky.

Komentář redakce: ČEZ naráží na to, některé státy a lobby v Evropě nepokládají jadernou energetiku za dostatečně ekologickou.

O nás: Kalkulátor.cz srovnává ceny elektřiny a plynu. Je to první projekt podobného typu v ČR, který je opravdu fér. Na Kalkulátoru všechny výpočty srovnání dodavatelů elektřiny, nebo plynu fungují okamžitě, celé a bez otravných telefonátů.