Kolik plynu máme v zásobnících?

Pojďme na úvod trochu počítat. V tuto chvíli máme v zásobnících necelých 14 tisíc gigawattů (GW) plynu. Každý den k nám různými cestami „přiteče“ asi 200 GW, denní spotřeba naší země se ovšem v posledních dnech pohybuje nad 400 GW. Jednoduchá matematika tak říká, že spotřeba je přibližně jednou tak větší než dodávka, takže přibližně 200 GW musíme každý den odčerpat ze zásobníků. Kdybychom pokračovali se stejnou spotřebou, zásobníky vydrží přesně 70 dnů. To znamená do druhé poloviny dubna.

Počasí neporučíme, tak jak to řešit?

Výše uvedený scénář bude platit v případě, že budou panovat podobné teploty, bude k nám proudit stejné množství plynu jako dosud a nezmění se spotřeba domácností ani podniků. Samozřejmě pokud bude od dubna teplo a přestaneme topit, žádné drama se konat nebude a plyn nám nedojde. Může ovšem nastat i opačná situace, tedy že udeří silnější mrazy. Právě nyní máme noční teploty v celé republice kolem - 10 až 15 °C a minusové jsou i teploty během dne. Má se sice oteplovat, ale pořád se bavíme o zimním počasí, teploty v noci ještě nějakou dobu budou pod nulou a nebo jen velmi mírně nad ní.

Počasí neovlivníme, takže je třeba hledat jiná řešení. Existují konkrétně dvě – buď snížíme spotřebu, nebo zvýšíme dovoz. Větší dovoz se přirozeně zdá být tím jednodušším řešením. Bohužel ve skutečnosti to tak snadné není. Do Česka vedou velmi zjednodušeně dvě cesty plynu. První je z Ruska přes Ukrajinu. To je ta cesta, která se zavřela, protože nechceme podporovat Rusko, což je správné rozhodnutí. Zbývá nám tedy druhá cesta, která do Česka prochází přes Německo. Jenže to je trasa, kterou využívají i jiné státy – a v mnohem větším rozsahu než my. Němci totiž řeší úplně stejnou situaci. Také mají méně plynu než v předchozích letech a chladnější zimu. Navíc v Německu teď trochu méně foukal vítr a svítilo slunce, takže se plyn musel používat pro výrobu elektřiny víc než v předchozích zimách. To způsobilo pokles zásob. A když plyn potřebují všichni, přicházejí na řadu peníze. Zkrátka kdo za plyn víc zaplatí, ten ho bude mít.

Druhým řešením je tedy snížení spotřeby. Pokud nastane krizová situace (tedy bude dlouhá zima a nám skutečně začnou docházet zásoby), může přijít vláda a začít cíleně omezovat spotřebu. V první řadě se omezují největší podniky s největší spotřebou. Domácnosti, nemocnice, úřady a další subjekty pak budou mít plynu dost a omezování spotřeby je nezasáhne. Jenže někdo by musel udělat to velmi nepopulární rozhodnutí s obrovským dopadem na ekonomiku naší země.

Nejdůležitějším faktorem tak v tuto chvíli zůstává počasí. Proto je třeba sledovat predikce a aktuální spotřebu, abychom věděli, jak jsme na tom. Výhled v tuto chvíli není úplně nejlepší, protože i když zima skončí dřív, bude třeba zase naplnit zásobníky, abychom je měli plné do příští topné sezóny. A to bude muset udělat celá Evropa. Potýkáme se přitom nejen s omezenými dodávkami, ale také s vyšší cenou, protože jak zkapalněný LNG, tak i jakýkoli jiný plyn je mnohem dražší než ten ruský. To všechno přirozeně znamená rostoucí náklady i pro běžné spotřebitele. Proto se teď vyplatí fixovat. Ideálně co nejdřív a na co nejdelší dobu. Novou smlouvu můžete uzavřít už půl roku před koncem té stávající. Proto nečekejte a včas si vyhledejte nejvýhodnější nabídku od férového dodavatele. Rádi vám s tím pomůžeme, stačí jen využít naši kalkulačku.