Koncesionářské poplatky za rozhlas a televizi zdraží, nově se bude platit i za online vysílání

Veřejnost se v případě České televize a rozhlasu dělí na dva tábory. Zatímco jedni jejich kroky brání a i v souvislosti se situací na Slovensku nebo v Maďarsku upozorňují na důležitost nezávislých veřejnoprávních médií, druzí nešetří kritikou a argumentují tím, že ani tato média zase tak nestranná nejsou. Když se do už tak dost vyostřené debaty přidal ještě návrh na zvýšení poplatků a rozšíření okruhu poplatníků, oheň je na střeše. Debatu o nezávislosti médií i jejich konkrétních krocích ale nechme jiným – a pojďme podrobněji kouknout právě na koncesionářské poplatky a jejich plánovaný vývoj.

Co je to koncesionářský poplatek?

Koncesionářský poplatek, nebo také poplatek z přijímače, se platí za příjem televizního či rozhlasového signálu a slouží k financování takzvaných veřejnoprávních médií. Díky tomu nejsou tato média financována státem a lze je považovat za nezávislá. Otázky ohledně nezávislostí se přirozeně vedou i v případě veřejnoprávních médií, přímé financování státem, ke kterému se v loňském roce přikročilo třeba v případě slovenské RTS, je ale v tomto ohledu ještě problematičtější.

Koncesionářské poplatky se platí i v mnoha dalších zemí, přirozeně ale mají celou řadu kritiků. Ti čeští argumentují nadprůměrně vysokými příjmy České televize a Českého rozhlasu, které z koncesionářských poplatků plynou. Česká televize letos pracuje s rozpočtem 7,95 miliardy korun (příjmy z koncesionářských poplatků činí 5,7 miliardy korun), Český rozhlas má pak k dispozici částku 2,37 miliardy korun. Vedení veřejnoprávních médií se ale kritice brání s tím, že mají obrovské výdaje. Jen v případě České televize „padne“ více než třetina příjmů na mzdy zaměstnanců.

Kdo musí platit koncesionářský poplatek?

Zákon v tuto chvíli říká, že poplatníkem je fyzická či právnická osoba, která vlastní rozhlasový či televizní přijímač. V praxi by měl poplatek zaplatit každý, kdo má doma televizi, rádio nebo jiné zařízení, které dokáže rozhlasový nebo televizní signál přijmout – a to bez ohledu na to, jestli je zařízení skutečně využíváno k vysílání televize či rozhlasu. Poplatek se na vás proto vztahuje i tehdy, když televizi nemáte připojenou k anténě a využíváte ji jen ke sledování komerčních platforem, jako jsou Netflix, Max nebo Disney+. Pracuje se zkrátka s tím, že se jedná o přijímač technicky způsobilý k přijímání televizního signálu. Totéž pak platí v případě rádií.

Osvobozena jsou jen ta zařízení, která nejsou schopná přijímat signál a lze je využívat jen k online sledování televize či poslechu rozhlasu. Tedy například notebooky nebo počítače. Nutno ale podotknout, že tato pravidla platí dnes a už brzy pravděpodobně dojde k jistým změnám.

Poplatek se vždy platí jen jednou za celou domácnost, počet zařízení ani obyvatel bytu či domu tak nehrají žádnou roli. Stejná pravidla platí i v případě, že bydlíte v bytě, ale televizní či rozhlasový přijímač máte i na chatě. Poplatek zaplatíte jen jednou.

K platbě se můžete přihlásit online na webu České televize, respektive Českého rozhlasu, případně i písemně. Pokud se k poplatku nepřihlásíte, ale z vaší domácnosti je hlášen odběr elektrické energie, může vám přijít výzva k platbě. Následně máte 30 dnů na reakci – během této doby byste se měli k poplatku přihlásit, případně prokázat, že se na vás poplatky nevztahují.

Aktuální výše koncesionářských poplatků

Nově zaplatíme i za internetovou televizi

Výše poplatků se neměnily více než 15 let, vláda proto přišla s novelou zákona, která by od příštího roku mohla měnit nejen sazby, ale i okruh poplatníků. Podle návrhu, který v červenci prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně, by se měl rozhlasový poplatek zvýšit ze stávajících 45 Kč na 55 Kč a televizní ze 135 Kč na 150 Kč.

Kromě zvýšení ceny by se měl rozšířit okruh uživatelů, na které se bude poplatek vztahovat. Nově by se měl dotknout i online vysílání, rozšíří se tedy i na ty domácnosti, které sice nemají televizi nebo rádio, ale mají internetové připojení a využívají třeba chytrý telefon, tablet nebo počítač, na kterém lze veřejnoprávní média sledovat. Nutno podotknout, že to je v tuto chvíli zřejmě většina domácností v Česku. Zůstane zachováno pravidlo, že se vždy platí jeden poplatek za celou domácnost. Návrh ještě čeká další čtení a schvalování, finální podoba tedy zatím jistá není. Proti změnám se od začátku staví opozice, své návrhy na zamítnutí předlohy nebo její vrácení k přepracování ovšem zatím neprosadila.