Cenu elektřiny neurčuje jen vybraný dodavatel. Ovlivňuje ji také distribuční sazba nebo poplatek za jistič

Dodavatel a distributor

Znáte rozdíl mezi dodavatelem a distributorem? Někdy v tom vznikají trochu zmatky. Dodavatel je ten, od koho si energie kupujete, máte s ním podepsanou smlouvu a za energii mu platíte. Distributor je potom ten, kdo vlastní fyzickou soustavu, tedy elektrické vedení, kterým k vám elektřina proudí. Za jeho služby také platíte (to jsou právě ty distribuční poplatky, které se letos zdražovaly), máte to ale rovnou započítané ve faktuře od dodavatele.

Dodavatele si můžete sami vybrat – a nutno podotknout, že na výběru skutečně záleží. Jeho sazba je totiž jedinou složkou z celkové ceny elektřiny, kterou můžete ovlivnit. Ne že byste přímo dokázali přesvědčit dodavatele k nějaké slevě, máte ale možnost vybrat si z dostupných nabídek na trhu tu nejvýhodnější. Při výběru se proto vyplatí pečlivě porovnávat a hledat nejlepší poměr ceny a kvality. Není třeba bát se ani menších dodavatelů, kteří mnohdy nabízejí příznivější ceny. Jen pokud dodavatele neznáte, zjistěte si o něm pár informací. Zajímat by vás měla jeho velikost, tedy počet odběratelů elektřiny, dále historie, tedy jak dlouho už dodavatel na trhu působí a co má za sebou, nebo zkušenosti současných i bývalých zákazníků, které jistě najdete všude na internetu.

Zatímco dodavatele si vybíráte sami, distributor je vám potom přidělen automaticky podle toho, v jaké lokalitě energie odebíráte. V Česku máme jen tři distributory elektřiny – ČEZ Distribuce, EG. D (dříve E.ON Distribuce) a PREdistribuce. Jejich sazby se mohou mírně lišit, to už ale bohužel neovlivníte. Snad jedině změnou bydliště.

Na jak dlouho vaše cena platí?

S dodavatelem můžete uzavřít smlouvu na dobu určitou nebo neurčitou. Smlouvy na dobu určitou se nejčastěji podepisují na jeden, dva nebo tři roky, mohou ale být třeba i na rok a půl. Informaci o tom, jak dlouho váš závazek platí, najdete v samotné smlouvě – stejně jako podrobnosti o fixaci ceny. Fixace vám říká, jak dlouho můžete počítat se svou stávající sazbou od dodavatele. U smluv na dobu určitou často její délka odpovídá platnosti smlouvy, u smluv na dobu neurčitou ovšem bývá omezena na kratší časový úsek. Pokud tu tedy vůbec nějakou fixaci máte. Ještě nutno podotknout, že fixace platí skutečně jen na tarif od dodavatele. Pokud dojde například ke zdražení distribučních poplatků, cena poroste i zákazníkům s fixací.

Boj o zákazníky pokračuje: Jak získat nejlepší cenu?

Co je to distribuční sazba elektřiny?

Distribuční sazba je jedním z faktorů, které ovlivňují výslednou cenu energií. Pozor, nepleťte si ji s tarifem, který si u svého dodavatele sami vybíráte. To, jakou budete mít distribuční sazbu, se odvíjí od typu spotřebičů, které v domácnosti využíváte. Distribuční sazby nastavuje Energetický regulační úřad (ERÚ). V cenících dodavatelů energií pak najdete tabulku s tarify a jejich cenami pro jednotlivé distribuční sazby.

V první řadě rozlišujeme jednotarifní a dvoutarifní distribuční sazby. V případě jednotarifních platíte během celého dne za elektřinu stejně, u dvoutarifních sazeb pak v určitých časech využíváte nižší tarif, často označovaný jako noční proud (byť ne vždy se skutečně spouští v noci). Dvoutarifní sazbu zpravidla získáte tehdy, když máte v domácnosti spotřebiče, které jsou z hlediska energií náročnější na provoz.

V rámci jednotarifních i dvoutarifních sazeb můžete aktuálně získat následující distribuční sazby:

Je možné distribuční sazbu změnit?

Vzhledem k povaze distribuční sazby přirozeně existují případy, kdy může být špatně nastavena a vy potom třeba úplně zbytečně platíte vyšší účty. Sazbu se vyplatí přepočítat například tehdy, když jste měnili způsob vytápění, máte výrazně vyšší spotřebu energií než dřív nebo se stěhujete do nového bytu či domu, kde už je sazba nastavená z dřívějška. Pokud odhalíte jakékoli nesrovnalosti, jednou ročně můžete distribuční sazbu změnit. Stačí kontaktovat svého dodavatele energií a postupovat podle jeho instrukcí. Každý má trochu jiný postup, někdy budete muset sami kontaktovat distributora, jindy to za vás dodavatel vyřeší. Většinou ale bude nutné doložit revizní zprávu, která distributorovi dokáže, že máte nainstalované třeba tepelné čerpadlo a máte tak nárok na 20 hodin „levnějšího nočního“ proudu.

Predikce: Jaká bude cena elektřiny do roku 2030?

A co poplatek za jistič?

Nastavená distribuční sazba spolu s typem jističe a lokalitou odběrného místa ovlivňuje výši poplatku za jistič, která se nyní zpravidla pohybuje v řádech stovek až nižších tisíců korun ročně. Nejdražší to mají zákazníci s nejvyšším odběrem, tedy ti, kteří elektřinou vytápějí. Poplatek za jistič ale hradíte i ve chvíli, kdy třeba vůbec žádnou energii neodebíráte. Platíte totiž za připojení k síti a za to, že je pro vás stále připravená elektřina a kdykoliv můžete mít maximální spotřebu.

Samotný jistič slouží k zajištění plynulých dodávek elektřiny k jednotlivým spotřebičům a také jako pojistka, aby nedošlo k přetížení nebo zkratu. Proto je třeba mít jistič dimenzovaný na počet spotřebičů v domácnosti. Velikost jističe se počítá v ampérech (A) a znamená maximální možný příkon elektrického proudu pro vaši domácnost. ​​Pokud zvolíte příliš slabý jistič, bude častěji docházet k jeho přetížení a přerušení dodávek elektřiny. Když naopak zvolíte jistič s příliš velkou kapacitou, bude to pro vás znamenat zbytečné náklady v podobě vyššího poplatku. Navíc tím můžete zmást i distributora, protože velikost jističe ovlivňuje, jaký příkon pro vás v síti „rezervuje“. Případnou výměnu jističe je ale vždy třeba konzultovat s elektrikářem, který dané problematice rozumí, a následně oznámit nutnost výměny svému dodavateli energií.

Jak je to nyní s poplatky za obnovitelné zdroje

Poplatek za obnovitelné zdroje POZE není žádnou novinkou. Jen v loňském roce nám vláda jeho platbu odpustila, aby tak přispěla k boji s příliš vysokými cenami energií. Letos je vývoj cen elektřiny o něco příznivější, takže se poplatek zase vrací. A každou megawatthodinu (MWh) zdražuje hned o 599 Kč včetně DPH. Ještě nedávno se přitom spekulovalo, že by platbu tohoto poplatku, kterým každý odběratel přispívá k rozvoji obnovitelných zdrojů elektřiny, převzala vláda. Z toho ale nakonec sešlo. Výši poplatku určuje Energetický regulační úřad (ERÚ) a dobrou zprávou zůstává alespoň to, že se pro letošek nemění jeho výše. Sazba zůstává stejná jako v předchozích letech.

Změna dodavatele: Proč se toho nemusíte bát

Pozor na DPH

Energie – stejně jako naprostá většina služeb a zboží – podléhají zdanění. Daň z přidané hodnoty (DPH) platíme při každém nákupu, jen tam už je všechno zahrnuto v ceně. Naopak u energií se některé položky uvádějí bez DPH. To je třeba si dobře ohlídat a daň si případně připočítat. To abyste znali finální částku a nečekalo vás při vyúčtování žádné překvapení. U energií se pracuje se základní sazbou 21 %.

Do budoucna možná budeme potřebovat změnu celého modelu

Každá významná změna v odběru energií je pro přenosovou soustavu, a tedy i pro distributora velkou výzvou. Vynechme nyní odstavování uhelných elektráren a nutnost jejich náhrady. To jsou tak velké kroky, že je snad někdo svědomitě a s dostatečným předstihem plánuje. Velké vrásky ovšem distributorům děláme i my sami. Představte si domeček, kde má majitel tepelné čerpadlo. To umí vytápět místnosti a ohřívat vodu s velmi nízkou spotřebou elektřiny. Ze sítě tak majitel domku odebírá výrazně méně elektřiny, než když měl klasický elektrokotel a bojler. Vše vypadá skvěle, úsporu přece všichni chceme. Jenže pak začne mrznout a tepelné čerpadlo najednou nestačí. Při velkých mrazech si musí zapnout přídavnou spirálu – představte si ji jako „elektrokotel“, kterým je čerpadlo vybaveno. Tím se ale jeho spotřeba zvedne třeba až desetinásobně. Na velké mrazy proto musí být dobře připraveny sítě, všechny kabely, rozvodny. Protože takový domeček s tepelným čerpadlem není jen jeden.

Problém dnes vidíme třeba v sousedním Německu, kde jsou tepelná čerpadla opravdu velmi rozšířená. Když je venku kolem nuly a nebo jen trochu mrzne, tepelné čerpadlo funguje, jak má, všichni mají doma teplo a odebírají malé množství elektřiny. Ale když teplota klesne na -15 stupňů, všem se zapnou „záložní elektrokotle“ a je to podobné, jako kdyby najednou začalo topit desetkrát více domů. Pro distribuční síť je to nesmírně náročné. Musí mít totiž stále dostatek proudu pro všechny – ať už mrzne, nebo ne. Když k tomu navíc přidáme fakt, že největší mrazy jsou během noci, kdy také nejvíce lidí nabíjí své elektromobily – a k tomu samozřejmě nesvítí slunce, takže nepomáhá fotovoltaická elektrárna na střeše – německému distributorovi to způsobuje pořádné starosti.

Pak nás asi nepřekvapí, že se u našich sousedů možná schyluje k poměrně radikálnímu řešení. Schvalovat by se mohl návrh, který v případě velkého náporu umožní distributorům omezení dodávek elektrického proudu do domácností. Omezená spotřeba by v období velkých mrazů platila jak pro dobíjení elektroaut, tak i pro tepelná čerpadla. Co by to udělalo s topením v domácnostech, která se pro tepelná čerpadla rozhodla, nebo jak se k podobným výzvám do budoucna postaví čeští zákonodárci, to zatím zůstává otázkou. Jisté ale je, že situaci bude třeba dříve či později řešit i u nás.