Zastropování cen není navždy. Jaká je budoucnost energetického trhu?

Ceny energií už nějakou dobu klesají. Je na místě optimismus?

Ceny energií se dostávají na úroveň, kdy klesne počet domácností, které budou muset žádat o příspěvek na bydlení a jiné formy kompenzací. Vyúčtování za energie se ale skládá z ceny silové elektřiny, resp. zemního plynu a regulovaných plateb. Ty od příštího roku s velkou pravděpodobností vzrostou, budeme opět hradit poplatek na podporu obnovitelných zdrojů energie a očekávám i růst cen distribuce. Ve vztahu k cenám energií tedy optimistický příliš nejsem.

Je potřeba si uvědomit, že k uklidnění trhu vedly i další proměnné faktory jako mírná zima, která napomohla tomu, že se nevyčerpaly plynové zásobníky, s tím spojená vysoká naplněnost zásobníků, pokles spotřeby energií i postupné nahrazování zemního plynu z Ruska z jiných zdrojů. Trh se sice nyní stabilizuje a dá se očekávat, že se ceny energií ustálí na nových standardech, i nadále však zůstanou vysoce volatilní a rozhodně se nevrátí na hladiny obvyklé v roce 2020.

Je výše vládních cenových stropů dostatečná pro klienty? A má vůbec smysl?

Výše cenových stropů byla stanovena jako udržitelný kompromis s ohledem na spotřebitele, firmy i možnosti státního rozpočtu. Zrušení cenových stropů by mělo za následek okamžité zvýšení cen pro část spotřebitelů, regulaci v podobě stropů tedy považuji za dobře odvedenou práci a za správné vládní rozhodnutí ve prospěch spotřebitelů. Vypořádat se ale budeme muset také s fixovanými cenami, které jdou za časových rámec roku 2023

Desetitisíce koncových zákazníků napříč trhem uzavíraly smlouvy s fixací cen, které byly zhruba od března minulého roku nad úrovní později aktivovaných cenových stropů. Těmto zákazníkům reálně hrozí, že po ukončení platnosti vládního nařízení jim budou od 1. ledna příštího roku aktivovány aktuálně platné smlouvy a jejich náklady na energie vzrostou.

Očekáváte, že zastropování cen energií skončí na konci roku, jak bylo původně v plánu?

Zákon a vládní nařízení jsou takto napsány a proto očekáváme, že se tak stane.

Jaké procento vašich klientů bude mít na konci roku ceny pod a nad cenovým stropem?

Drtivá většina našich zákazníků bude mít ceny pod vládním stropem dříve než k poslednímu dni v roce. V lednu 2024 bude mít platné smlouvy s cenami vyššími do 10 procent zákazníků a jsou zde nadproporcionálně zastoupeni zákazníci noví. Nedovedeme si ale představit, že bychom je ponechali na vysokých cenách.

Jak se na konec stropu připravujete? Máte v plánu nějaké zásadní změny?

Čeká nás hodně práce v regulatorní úrovni, bez které by po skončení vládního nařízení o zastropování cen od 1. ledna hrozilo až desítkám tisíc zákazníků všech dodavatelů napříč trhem výrazné zvýšení cen energií, jak jsem zmiňoval. S tím se musíme vypořádat a dotčeným spotřebitelům dát zavčasu vědět, jak se o ně jako stát, dodavatelé a společnost postaráme. Jedná se zejména o zákazníky, kteří uzavřeli smlouvy na dodávku s pevnou cenou v druhé polovině roku 2022. Řešení jsou v zásadě tři:

Legislativně a procesně nejjednodušší je aktivace mimořádné tržní situace a cenového stropu i pro rok 2024. Stát může upravit podmínky čerpání kompenzací a nebo je zachovat. Toto řešení zabrání excesům v podobě extrémního zvýšení cen u určitých skupin spotřebitelů. Např. domácnost, která elektřinu využívá k vytápění a má distribuční sazbu D57d, by při roční spotřebě 20 MWh za elektřinu zaplatila i 237 tisíc korun a meziročně by u ní došlo ke zvýšení nákladů o více než 100 tisíc korun.

Druhým možným řešením jsou kompenzace dodavatelům energií jiným způsobem tak, aby se od 1. ledna 2024 na trhu nevyskytovaly smlouvy o dodávce s cenami nad aktuálně stanoveným cenovým stropem na základě nákupních cen z roku 2022. Jinými slovy, stát si s dodavateli sedne a dohodne řešení, které zajistí, že žádný ze spotřebitelů nebude mít od ledna aktivovánu cenu dle původně platné smlouvy o dodávce, pokud je tato cena vyšší než vládou stanovený cenový strop z roku 2023.

Třetí a poslední variantou je expirace mimořádné tržní situace s tím, že liberalizovaný energetický trh situaci vyřeší. Ten ale bohužel nevyřeší 100 % případů. Pokud se např. silní dodavatelé, jako Centropol či ČEZ, dohodnou na snížení cen, zcela jistě to neudělají všichni menší dodavatelé. V Centropolu si nedovedeme představit, že by zákazníci s fixací cen nad současným stropem od ledna tyto ceny skutečně museli platit. Navíc se skončením stropu vláda pravděpodobně přestane proplácet POZE, takže by zákazníci museli platit ještě dalších 599 korun za každou MWhh.

Jak se na tuto situaci může připravit běžný klient už nyní?

Pokusíme se situaci vyřešit a pro tuto část spotřebitelů nedopustit opětovný růst cen silové elektřiny a zemního plynu. Běžným klientům doporučujeme, aby se zajímali o úsporná opatření, s jejichž pomocí sníží svoji spotřebu.

Můžeme se v nejbližší době dostat na ceny, které byly ještě před loňskou krizí?

Z cen forwardových produktů nákupu energií s dodávkou v letech 2024, 2025 a 2026 lze kvalifikovaně odhadovat, že cena silové elektřiny pro koncové zákazníky se na předkrizovou úroveň již nedostane a nepustí ji tam zejména vysoká cena emisní povolenky (81,58 EUR k 6. 6. 2023). Ceny silové elektřiny a zemního plynu budou nižší, než je vládní strop, ale větší podíl v celkové ceně za energie budou tvořit regulované platby, které porostou. Celková cena u elektřiny tak bude jen nepatrně nižší než ceny roku 2023.

Jaká je momentálně situace s plynem? Je ho stále dostatek? Podaří se zásobníky plynu naplnit před topnou sezonou?

Stav zásobníků zemního plynu, kdy jejich naplněnost k 6. červnu v České republice přesahuje 73 procent kapacity a v celé Evropské unii je nad 70 procenty, naznačuje, že směrnici Evropské komise, která nařizuje, aby zásobníky byly k 1. listopadu naplněny nejméně z 80 procent, se podaří dostát. Samozřejmě za předpokladu, že nenastanou mimořádné situace, kvůli kterým bude v létě či na podzim potřeba plyn ze zásobníků čerpat. Příkladem takové situace může být nutnost zvýšené výroby elektřiny ze zemního plynu při odstávce jaderných elektráren či nižšího výkonu obnovitelných zdrojů, jako jsou větrné elektrárny.

Na co se máme připravit na podzim? Jak bude podle vás situace s plynem vypadat?

Nečekal bych s uzavřením smlouvy těsně před zahájení topné sezóny a zajistil si pevnou cenu zemního plynu na jeden kalendářní rok v průběhu léta. Riziko růstu cen je vyšší než případné snížení ceny. Má nyní smysl fixovat ceny energií, nebo je lepší počkat? A pokud fixovat, tak na jak dlouho? U zemního plynu doporučujeme jeho cenu fixovat na jeden rok v průběhu léta. U elektřiny uzavřít smlouvu na dobu neurčitou nebo s fixní cenou na dobu jednoho, maximálně jednoho a půl roku.