Jakou mají Češi finanční gramotnost?

O naší zemi máme většinou představu jako o zemi, kde si lidé půjčují zcela bezhlavě a z toho jim plynou exekuce. Jako nezodpovědní jsou označovaní hlavně důchodci, nebo nízkopříjmové skupiny. A ačkoliv by se dalo čekat, že zvyšující se cena elektřiny a plynu budou mnozí chtít řešit půjčkami, tak výrazný trend nepozorujeme. Že je situace poněkud jiná, můžeme zjistit například z výzkumu společnosti Ipsos, který vznikl v minulém měsíci pro mBank. Třetina dotázaných půjčku kategoricky odmítá, 40 % uvádí, že si půjčovat v tuto chvíli nepotřebuje. V souvislosti s aktuálně se měnící ekonomickou situací téměř pětina (17 %) dotázaných předpokládá, že si buď půjčí, nebo své půjčky bude konsolidovat. „Skupina Čechů, která si na podzim nebo v zimě bude muset na něco neplánovaně půjčit (8 %), tyto peníze využije nejčastěji na poplatky a roční vyúčtování za elektřinu a plyn (44 %), na běžnou denní potřebu (22 %) a nově také na investici do změn využívání energií, jako je například výměna kotle, solární panely či čerpadla (15 %). Ti, kteří půjčku plánují dlouhodoběji, investují nejčastěji do rekonstrukce (29 %),“ říká Kateřina Veselá z mBank.

Finanční gramotnost a úvěry

S pojmem finanční gramotnost se můžeme setkávat od 90. let. Její úroveň byla velmi nízká. Naše ekonomika procházela transformací, vznikaly nové finanční produkty, se kterými se doposud nikdo nesetkal. Jako největší problém se ukázal trh s úvěry, na kterém začaly působit subjekty s ne zcela čestnými úmysly. Úvěry totiž začaly nabízet nejrůznější instituce, nejenom ty bankovní. Češi bohužel nedokázali rozeznat, která půjčka je bezpečná a která dokáže klienta zcela „oškubat“. Začali se bezhlavě zadlužovat, aniž by si prostudovali pečlivě podmínky úvěrové smlouvy. Smlouvy byly navíc záměrně napsané tak, aby jim běžný klient nerozuměl. Lidé nedokázali dopředu zjistit, kolik je bude úvěr stát. Nevěděli, u kterých institucí by si neměli nikdy půjčovat, protože ačkoliv instituce půjčí každému, půjčka u ní se velmi prodraží, neboť jsou její podmínky zcela na hraně. Netušili, co je to RSPN, úroková sazba, nebo rozhodčí doložka. Naučili se vytloukat klín klínem a pokud neměli na splátku úvěru, zadlužili se jinde. Mnozí tak skončili v exekuci a přišli třeba o střechu nad hlavou. „Skutečnost, že nebankovní společnost je jediná, která je ochotná úvěr poskytnout neznamená, že nastaví příznivé podmínky splácení, naopak mnohdy taková půjčka odstartuje proces zadlužování. Podmínky ve smlouvě jsou obvykle nastavené tak, že prvně se splátkami hradí úroky, ale ty úroky jsou často nesplatitelné,“ varuje Dominika Fojtíková z organizace Člověk v tísni.

Finanční gramotnost a změna legislativy

Neutěšené situace si všímal stát, který do značné míry změnil legislativu. Zároveň se začalo pracovat na zvýšení povědomí o finanční gramotnosti, začaly probíhat nejrůznější programy. Poslední strategie pro pozvednutí finančního povědomí byla zveřejněná před dvěma lety: „Vedle již fungujícího povinného finančního vzdělávání na základních a středních školách, které Česká republika zavedla jako jedna z prvních zemí na světě, se nově zaměříme na ohrožené skupiny dospělé populace, jako jsou senioři, lidé čerpající pomoc v hmotné nouzi a nezaměstnaní. Vedle nich i na sociální pracovníky nebo policisty, kteří těmto ohroženým osobám pomáhají,“ konstatovala tehdejší ministryně financí Alena Schillerová a dodává: „Ze 14 zemí Evropské unie jsme v průzkumu finanční gramotnosti OECD skončili jedenáctí. Skoro dvě třetiny českých domácností nesestavují rodinný rozpočet a pětina dospělých vůbec aktivně nespoří. A to je velmi nezodpovědný přístup.“

Přečtěte si: Lidé půjčují lidem aneb p2p půjčky

Finanční gramotnost se zlepšuje

Potěšující je, že povědomí o používání finančních produktů pomalu roste. Podle průzkumu České bankovní asociace, Index finanční gramotnosti oproti loňsku vzrostl o bod. To znamená, že Češi se orientují v penězích opět o něco lépe. „Je vidět, že znalosti kromě vzdělání získávají lidé často i díky letitým zkušenostem. To ukazuje fakt, že lepších výsledků dosahovali lidé nad 50 let – v průměru 58 bodů. Celkově je ale pořád finanční gramotnost v Česku z mého pohledu nedostatečná a lidé selhávají v základních věcech. To má pak za následek větší zranitelnost. Česká bankovní asociace se proto snaží povědomí o financích a finančních produktech zlepšovat řadou vzdělávacích projektů,“ říká Monika Zahálková výkonná ředitelka České bankovní asociace.

Nepřehlédněte: Půjčka na fotovoltaiku

Začínejme už u dětí

Finanční gramotnost lze nejlépe naučit příkladem v rodině, začít lze u dětí, které jsou v mateřské škole. O penězích můžete s dětmi od malička hovořit, je třeba jen používat správné příměry. V první řadě nechápou, že jde o směnný ekvivalent a že nemají cenu samy o sobě. Vysvětlete jim, kde peníze berete vy a jak plánujete utrácení peněz. Dětem můžete dát malé kapesné a motivovat je k správnému nakládání s ním, tedy k tomu, aby si část peněz děti šetřily. Pořiďte si domů hru Monopoly, která dětem vštípí mechanismy trhu.