Můžou za to piráti v Číně. Historie vzniku pojišťoven

Dnes máme tendenci přemýšlet o pojišťovnách jen jako o korporacích, které z nás vysávají peníze. Pocit křivdy „vždycky na tom vydělají jen oni“ bereme jako samozřejmost. Jak je ale vidět hned na poslední koronavirové krizi, všechno je vlastně jinak. Pojišťovny vznikly na principu solidarity. Sdílené riziko je menší, když se ho účastní více lidí. A nikdy nevíte, co se po... dříve bylo totiž běžné, že lidé jen tak nezištně pomáhali jiným lidem, kteří se dostali do problémů. Věděli, že se to může stát i jim samým. Jenže to byl ještě svět menší a lidé neměli tisíce virtuálních přátel, ale jen několik skutečných. Tohle už ovšem nefunguje v anonymním globálním světě, kde se nikdo nezná a lidé si nepomohou, ani když upadnou na chodníku. Dobrovolnost jsme vyměnili za profesionalitu a důvěru za jistotu. A proto máme pojišťovny. Jak to ale všechno vzniklo?

V Číně se loupilo

Podle historiků se za kolébku vzniku pojišťoven dá pokládat Čína před 5000 lety. Obchodníkům, kteří přepravovali své zboží po moři, přepadávali lodě piráti. Ozbrojený doprovod byl drahý a navíc ani nebylo jisté, že něco dokáže vybojovat. Takže se spolu domluvilo několik obchodníků, že když některý z nich přijde o všechno zboží, ztrátu si pak nahradí společně, a nikdo tak nepůjde ke dnu (pardon, tomu spojení se nedalo odolat :-)).

V Mezopotámii na to používali tablety

Podobný problém měli sumerští obchodníci na území dnešního Iráku, Sýrie, Turecka a Íránu. 2500 let před letopočtem měla problém sdružení majitelů velbloudů. Ti totiž vypravovali karavany přes pouště, kde jim je přepadali suchozemští piráti, tedy beduíni. Je to popsáno v Chammurapiho zákoníku ve starověkém Babylónu na hliněných tabulkách (tabletech), které se dodnes dochovaly. Fungovalo to už podobně jako dnes. Kupec před cestou zaplatil investorovi (alias bance) o něco víc, a když náhodou přišel o náklad, investor ho pak nenechal rozčtvrtit, jak se slušelo a patřilo.

V Persii jistil poddané panovník

Jiný princip fungoval v Perské říši za vlády dynastie Achaimenovců. Během perského Nového roku (Nowruz) museli dávat nejvyšší hodnostáři „dobrovolné“ dary panovníkovi. Pokud dar překročil jistou přesně danou vysokou částku, dárci, kteří se později dostali do finančních problémů, od panovníka získali na oplátku dvojnásobnou výšku původního daru.

V Evropě šlo nejdřív taky o lodě

U nás v Evropě byla první pojistka založena v Pise v Itálii (1379) a do Čech dorazila tato novinka až v polovině 17. století. Byznys ale dlouho skomíral a až v druhé polovině 19. století dorazila ta správná zlatokopecká pojišťovácká vlna. Pojišťovalo se úplně na všechno, včetně naprosto nepravděpodobných nesmyslů. A trochu nám to zůstalo. Ani dnes není problém pojistit cokoli a na cokoli, včetně různých částí těla nebo že se budete mít hezky na dovolené.

A takhle vypadalo naše Národní divadlo po požáru 12. srpna 1881 hned po požáru, dva měsíce po slavnostním otevření. Stejně jako tehdy, nikdy nevíte, kdy přijde souhra neuvěřitelných náhod, které dokážou způsobit tragédii. Dvě hlášení o události, telegrafovaná na hasičskou stanici, se navzájem vyrušila, hasiči zrovna testovali novou stříkačku a nešla s ní nabrat voda z Vltavy, hasičům na výjezd nikdo nechtěl půjčit koně, zásahová jednotka byla zrovna na pohřbu kolegy, ve vodárně měli poruchu, a tak netekla voda... a je po legraci. Foto: Wikimedia Commons

A jak to, že vlastně nebylo pojištěné Národní divadlo?

Bylo, ale špatně. To je typický příklad toho, že když máte pojistku, tak to ještě neznamená, že o nic nepřijdete. Národní bylo pojištěno u „Prvního českého c. k. privátního ústavu ku vzájemnému pojištění proti škodám z ohně a krupobití v Praze“ (tehdy ještě uměli dělat cool názvy firem :-)), a to pojištění bylo dohromady na 436 400 zlatých. Jenže pojistka se dělala v době, kdy ještě nebyla celá stavba hotová, a tak nebylo jištěné zdaleka všechno uvnitř. Při požáru pak přesně podle zákona schválnosti neshořely spousty pojištěných částí, ale nepojištěné všechny. Pojišťovna nakonec proplatila 297 830 zlatých, ale stavba nové budovy a vybavení stála 1 824 805 zlatých. Takže musel zafungovat fundraising přímo od lidí. :-)

Mám pojištěný Titanic?

U nás hořelo Národní a ve světě byly ještě spektakulárnější tragédie. Známý syndikát pojišťoven Lloyd’s (něco jako sdružení nadpojišťoven, které ručí za samotné pojišťovny, aby dále rozkládaly i jejich riziko) pojišťoval i Titanic (a pak je to stálo obrovské peníze). A od té doby je svět pojišťovnictví o hodně dál. Lloyd’s dnes také pojišťují vesmírné satelity a další lidské objekty ve vesmíru. Jestli má Elon Musk havarijko na svůj kosmický Tesla Roadster, se nám nepodařilo zjistit.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ: Rizika pojištění carsharingu: Nejhorší je srazit se s autem ze stejné půjčovny

O nás: Kalkulátor.cz srovnává ceny elektřiny a plynu a pojištění. Je to první projekt podobného typu v ČR, který je opravdu fér. Chceme s ním energošmejdy konečně zatlačit do kouta. Na Kalkulátoru všechny výpočty fungují okamžitě, celé a bez otravných telefonátů.

Můžete tak teď na energiích ušetřit tisíce korun ročně. Naše výpočty zahrnují všechny aktuálně dostupné tarify na trhu a u vybraných dodavatelů energií jsme schopni zajistit plynulý přechod bez jakékoli vaší námahy. Neplatíte nic navíc, k ničemu se u nás nezavazujete, peníze na náš provoz získáváme jinak. Smlouvu máte přímo s dodavatelem jakého si vyberete. Spočítejte si svou slevu ihned v našem kalkulátoru energií.