Zastropování cen elektřiny a plynu. Kolik ušetříte?

Maximální cena elektřiny a plynu pro každého

Vláda rozhodla o novelizaci energetického zákona, díky kterému se zastropují ceny elektřiny a plynu, zákon umožňuje vládě pružně rozhodovat o zastropované ceně a reagovat podle vývoje na světových trzích, který v současné době nedokáže nikdo odhadnout. Cena elektřiny včetně DPH bude činit maximálně 6 korun. Vzhledem k tomu, že cena elektřiny se skládá z neregulované (silové, či obchodní) části a regulované části (poplatky za distribuci), bude celková výsledná cena vyšší, mezi 7 – 9 korun za kilowatthodinu. Poplatek za podporované zdroje energie se nebude platit po celý příští rok. Maximální cena plynu bez distribuce včetně DPH bude 3 koruny. „Vláda dnes rozhodla o zastropování ceny silové elektřiny včetně DPH na 6 Kč a ceny plynu na 3 Kč včetně DPH za kWh. Toto zastropování platí pro domácnosti, živnostníky i pro podnikatele, tedy pro ty, kteří jsou bráni jako maloodběratelé. Zároveň za stejnou cenu budou energie nakupovat poskytovatelé veřejné služby, jako jsou samosprávy, nemocnice či školy, a to prostřednictvím státem určeného dodavatele,“ prohlásil premiér Petr Fiala. Zastropování cen elektřiny a plynu platí pro všechny, i pro odběratele, kteří již smlouvu uzavřeli: "Zastropování cen plynu se týká všech subjektů s odběrem do 630 MWh, týká se tedy i domovních tepláren pro bytové domy. Maximální částka není omezená. Zastropovaní cen elektřiny se vztahuje na všechny odběratele připojené na hladině nízkého napětí bez ohledu, jestli se jedná o domácnost nebo podnik," upřesnil Marek Vošahlík, tiskový mluvčí Ministerstva průmyslu. "Podobně jako ostatní dodavatelé energií počítáme s tím, že v okamžiku, kdy cenový strop nabude účinnosti, což by podle rozhodnutí vlády mělo být od 1. ledna 2023, snížíme všem našim zákazníkům, kteří mají současnou cenu elektřiny a zemního plynu nad vyhlášeným cenovým stropem, ceny bez ohledu na to, zda mají produkty s fixovanou nebo nefixovanou cenou. Ostatních se úprava nedotkne.Počínaje listopadem budou dodavatelé upravovat předpisy záloh tak, aby odpovídaly budoucí (zastropované) ceně s plánovanou účinností od ledna 2023. Rozdíl oproti velkoobchodním cenám, za které energie nakupujeme, pokud bude nad cenovým stropem, a zastropovanou cenou, za níž budeme elektřinu a zemní plyn dodávat zákazníkům, nám bude kompenzovat stát," prohlásil Jiří Matoušek z Centropolu.

Přečtěte si: Burza energií - sledujte aktuální ceny elektřiny na burze

Odejít z burzy elektřiny nelze

Markéta Pekarová také vysvětlila, proč nemůžeme odejít z burzy elektřiny a přestat prodávat elektřinu tímto způsobem: „Často se uvádí, že jsme vývozce elektřiny a že bychom měli zakázat export? Ano jsme vývozci, ale více dovážíme plyn a ropu, tam jsme závislí. Proto nejde zakázat vývoz elektřiny a spolehnout se na to, že okolní státy k nám nechají proudit plyn a ropu. Důležitá je solidarita.“

Nepřehlédněte: Končí vám fixace elektřiny a plynu? Fixovat elektřinu, nebo ne?

Kolik domácnosti ušetří na elektřině a plynu?

Vláda představila několik modelových domácností a to, kolik se zastropovanými cenami elektřiny a plynu ušetří. Tak například domácnost, která obývá rodinný dům, ve kterém elektřinou topí a ohřívá vodu, takto může ušetřit až 111 000 korun. Pokud elektřinou jen ohřívá vodu, pak ušetří 46 576 korun. Domácnost, která topí plynem, může ušetřit až 71 037 korun. Co se týká úsporného tarifu, ten bude po celý letošní rok platit tak, jak bylo dohodnuto. Pro příští rok se spíše nepředpokládá, že se bude využívat, vláda chce pomoci hlavně ohroženým skupinám, a to díky příspěvku na bydlení.





Přečtěte si: Úspora energie v domácnosti. Které spotřebiče se vyplatí kupovat nové?

Kdo zastropování energií zaplatí?

Po zastropování cen energií sice velká část veřejnosti volala, ale již mnozí odborníci před ním varovali. V zemích, kde k němu došlo, je totiž nedostatek energií a vzhledem k tomu, že cenu musí do skutečné tržní stát dorovnávat, znamenalo to obrovský zásah do veřejných financí a následně bankrot státu. Vláda tedy uvedla také zdroje, které hodlá na uhrazení dorovnání do tržních cen využít. Zastropování by nás nemělo vyjít podle vlády více jak na 130 miliard korun. Zdroji by měla být mobilizace příjmů ze státních firem a vyplacení dividend, daň z neočekávaných zisků a příjmy ze zvýšených cen emisních povolenek. Zastropovaná cena se může ještě pohybovat dolů, nebo nahoru a má zároveň protiinflační význam. Pokud se takto podaří zkrotit inflaci, stát ještě ušetří. "Podle novely energetického zákona mají obchodníci možnost se s žádostí o úhradu prokazatelné ztráty obrátit na operátora trhu s elektřinou (OTE). OTE neprodleně tuto žádost předá Energetickému regulačnímu úřadu. V případě jejího schválení dojde k výplatě peněz ze strany OTE. Parametry a způsob určení prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku bude specifikováno v nařízení vlády. Připravuje ho mezirezortní pracovní skupina zřízená pod Úřadem vlády," uvedl Marek Vošahlík z Ministerstva průmyslu.

Kritika zastropování elektřiny a plynu

Někteří ekonomové uvádějí, že částka 130 miliard, což je celkový účet za zastropování energií, je těžce podhodnocená: "Rychlý výpočet: 172 mld. Kč pouze v případě domácností (bez malých firem a živnostníků) při současných tržních cenách (115 mld. Kč za elektřinu + 57 mld. Kč za plyn). Žádné omezení dotovaného objemu jako Rakousko nebo jiné země? Kolik to bude i s firmami?" ptá se například David Marek, hlavní ekonom ve společnosti Deloitte. Například v Rakousku totiž stát zastropoval pouze určitý objem spotřeby, což má spotřebitele nutit šetřit. Gabriela Vondroušová z Energie bez exekucí ale hodnotí tuto iniciativu kladně: "Zastropování cen energií je určitě jeden z kroků, který je zapotřebí, pokud chceme předejít ještě většímu nárůstu cen a tím většímu propadu domácností, které by tuto zátěž neunesly. Jeho hlavní funkci tak vnímáme jako ochranu před extrémním výkyvem směrem nahoru. Je to také zkušenost, ke které přistupují i v zahraničí. Už teď se ukazuje, že zdražování negativně dopadá na střední vrstvy a výrazně na ty nízkopříjmové. Je ale zásadní k tomu říci i to „bé“, a to, že je vždy zapotřebí najít balanc té hranice. Příliš nízký strop by znamenal stovky miliard ze státního rozpočtu. A s tím, jak by klesal strop, tak bude narůstat počet domácností, které tuto pomoc nepotřebují. Současně by to také omezilo motivaci k úsporám, které jsou potřeba k nižší globální ceně. Zásadní ale je, aby ruku v ruce se zastropováním cen vláda (nadále) rozvíjela nástroje, skrze které adresně zacílí pomoc na nejzranitelnější skupiny, tedy například ještě více zjednodušila a zpřístupnila příspěvek na bydlení, zvýšila normativy nebo základní důchody." Dodavatel energií Centropol považuje zvolenou cenu elektřiny a plynu za správně nastavenou: "Cenový růst je velmi rychlý, na konci roku 2020 stála elektřina s dodávkou v roce 2021 50 EUR za MWh, dnes stojí elektřina s dodávkou v roce 2022 500 EUR za MWh. To je desetinásobný růst za doébu kratší než dva roky. To je problém. I cenový strop bude pro spoustu domácností i část spotřebitelů z řad firem znamenat dramatickou změnu v rozpočtech a výrazné zvýšení nákladů. Ale jde o rozumný kompromis mezi tím, co si státní rozpočet může dovolit, a co ještě maloodběratelé zvládnou zaplatit. Odběratelům, pro které bude cenový strop i tak příliš vysoký, stát adresně pomůže s využitím příslušných sociálních dávek, jako je např. Příspěvek na bydlení. Podle ministra financí Stanjury vyjde zastropování cen na 130 miliard korun, odhady odporníků se spíše blíží 200 miliardám. Za tyto peníze jsme si koupili především čas na systémové řešení, kterým by měla být koncepční změna na úrovni Evropské unie. Ta by měla vycházet z revize klimatických cílů a definice vhodného energetického mixu postaveného na stabilních zdrojích výroby elektřiny, což jsou jaderné a uhelné elektrárny, s uváženým zvyšováním podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Je nutné přehodnotit obchodování s emisními povolenkami a zajistit reálné fungování společné energetické burzy. Dosavadní princip, kdy se v nabídce fakticky „smíchá“ elektřina vyrobená z různých zdrojů a její cena se stanoví podle nejdražšího z nich, se musí změnit. Na státní úrovni je třeba řešit, kdo by měl mít oprávnění obchodovat s energiemi, vyřadit z obchodování subjekty bez licencí."

Zastropování cen elektřiny od Evropské unie

Evropská unie navrhla zastropování cen elektřiny na evropské úrovni: "Milióny Evropanů potřebují podporu, aby mohli platit své účty za energii. Některé společnosti vyrábějí elektřinu s nízkými náklady a dosahují velkých marží. Navrhujeme strop jejich příjmů, který přinese více než 140 miliard EUR. A hluboce reformujeme náš trh s elektřinou," uvedla Ursula von der Leyen, předsedkyně Evropské komise.

Zastropování cen a výrobci elektřiny

Jiří Matoušek z Centropolu se domnívá, že výrobci elektřiny své ceny sami upravovat nebudou: "Výrobce ani burzu zastropování cen nijak neovlivní, ke snižování prodejních cen motivováni nejsou. Dodavatelé i nadále budou nakupovat energie za tržní ceny. Princip zastropování cen spočívá v tom, že dodavatelé energií mohou svým zákazníkům nabízet silovou elektřinu, resp. plyn jako komoditu za 6 000 Kč, resp. za 3 000 Kč včetně DPH za MWh. Zbývající částka do skutečné tržní ceny energií, za kterou ji nakupují na velkoobchodních trzích, bude kompenzována státem prostřednictvím OTE. Jedná se o nástroj na zmírnění dopadu rostoucích cen na koncové zákazníky z řad maloodběratelů, kteří by za svou spotřebu neměli platit více, než je stanovený cenový strop." V současné době se stále jedná, jak bude stát dodavatelům elektřiny tržní ceny kompenzovat tak, aby následky nenesli samotní dodavatelé, ale stát. Jednání by měla probíhat až do konce roku. Mnozí dodavatelé jsou ale znepokojeni a adresovali Ministerstvu průmyslu a obchodu dopis, ve kterém uvádějí, že chybějící systém kompenzací může ohrozit jejich pozici na trhu. Podle dodavatele Centropol bude kompenzační mechanismus pro dorovnání rozdílu mezi tržní cenou, za kterou dodavatelé energie nakupují, a zastropovanou cenou, za níž elektřinu a plyn poskytují koncovým zákazníkům, bude nastaven jako dotace pro dodavatele. Ti pro své zákazníky nakupují komoditu dopředu a postupně. Rostoucí ceny na velkoobchodních trzích postupně promítají do ceníků svých produktů a zvyšují ceny pro koncové zákazníky z řad domácností a firem: "Vývoj cen energií na velkoobchodních trzích zvedá ceny pro koncové zákazníky na neúnosnou úroveň. Proto se vláda rozhodla vyhlásit maximální ceny, za něž dodavatelé mohou elektřinu a plyn prodávat, takzvaný cenový strop. Rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou navýšený o přiměřenou, přesně definovanou marži dodavatelům dorovná český stát," uvádí Jiří Matoušek z Centropolu.

Modelový příklad:

- cena, za kterou dodavatel nakoupil elektřinu: 250 EUR/MWh (6 250 Kč)

- ostatní náklady včetně marže stanovené kompenzačním mechanismem: 500 Kč/MWh

- součet nákladů: 6 750 Kč/MWh

- cenový strop pro koncové zákazníky podle nařízení vlády: 5 000 Kč/MWh silové elektřiny

- dotace pro dodavatele: 1 750 Kč /MWh silové elektřiny

Jedná se o zjednodušený příklad, kompenzační mechanismus řeší i další detaily. Jeho konkrétní

podmínky budou schváleny vládou v průběhu měsíce listopadu, ale spolehlivě ošetřuje, aby

dodavatelé nezvyšovali koncové ceny pro zákazníky s vidinou vyšší kompenzace. Proto kompenzační

mechanismus bude zohledňovat skutečné náklady, a nikoliv pouze dodavatelský ceník.