Komunitní energetika – cesta k soběstačnosti pro bytové domy

Výroba elektřiny stojí v současné době před rozcestím. Od uhlí, pomocí kterého jsme ji vyráběli sto let, bychom měli postupně ustupovat a přednost mají dostávat obnovitelné zdroje. Od jednoho vzdáleného centrálního zdroje elektřiny bychom měli přecházet na mnoho lokálních. Právě v tomto duchu vznikají projekty komunitní energetiky. Společenství si vytvoří společný zdroj elektřiny, členové společenství se o vytvořenou elektřinu dělí, případně přebytky mohou prodávat okolí. První takové energetické komunity vznikaly již v sedmdesátých letech v Dánsku, jako zdroj elektřiny využili větrnou elektrárnu. Energetické komunity jsou vždy ekologické projekty, neboť je zdroj elektřiny zásadně ekologický. Těžko si představit, že by si společenství vybudovalo vlastní malou jadernou, nebo uhelnou elektrárnu. Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů je mnohem jednodušší, není náročná na prostor, technologie a prostředky. Navíc lze na pořízení těchto zdrojů čerpat dotace.

Kdo tvoří energetické komunity?

Energetické komunity vznikají na různých úrovních. V našich podmínkách jsou to nejčastěji místní samosprávy, které vybudují zdroj energie z obecních peněz. Například v obci Kněžice na Nymbursku vybudovali před časem bioplynovou stanici, ve které se zpracovává odpad ze septiků, zbytky ze zemědělství, z mlékáren, gastroodpad. Metan, který vznikne se spaluje v motoru a takto se vytváří elektřina. Vlastní elektrárnu, která patři do kategorie obnovitelných zdrojů, provozuje 130 obcí a zdroj tepla 37 měst či vesnic. Tři obce již dnes vlastní větrnou elektrárnu a šest má bioplynovou stanici. Energetická komunita vznikla také v Praze, na popud primátora Zdeňka Hřiba, kde se fotovoltaickými panely osazují střechy domů ve vlastnictví města.

Přečtěte si: Chystá se zdražení elektřiny v roce 2021. Proč a kdy? Jaká je situace v 2022?

Energetické komunity v bytových domech

Energetické komunity mohou vznikat také v bytových domech. Majitelé bytových jednotek díky tomu získají výhodné ceny elektřiny, případně možnost ohřívat takto vodu. Pro vybudování takové komunity je třeba stoprocentní souhlas všech majitelů bytů. Pokud je zdroj elektřiny dostatečný, dům může vystupovat před dodavatelem a distributorem jako jedno odběrné místo, což znamená pro majitele a nájemníky další úsporu, protože není třeba hradit poplatky za rezervovaný příkon. Každý byt má svůj chytrý elektroměr, společenství si spotřebu elektřiny rozpočítá mezi sebou. Díky využití chytré technologie může každý majitel bytu, nebo nájemník sledovat svou spotřebu elektřiny. Jako zdroj elektřiny se v bytových domech využívá nejčastěji fotovoltaika. Takové řešení není náročné na prostor, lze využít střechu domu, která bývá dostatečně velká. Podle instalovaného výkonu lze nastavit různé stupně soběstačnosti. Od ohřevu vody, přes pokrývání části spotřeby až po pokrývání spotřeby celé či prodávání nadbytečné energie do sítě. Solární elektrárna není stabilní zdroj elektřiny, členové společenství mohou díky aplikaci sledovat, zda se vyrábí elektřiny dostatek a spuštění velkých spotřebičů mohou nechat na dobu, kdy jede výroba elektřiny naplno.

Nepřehlédněte: Jaká je průměrná spotřeba elektřiny v domácnosti?

Jak vybudovat energetickou komunitu?

"Většímu rozvoji energetických komunit v České republice brání nedostatečná legislativa. Skutečné fungování a rozvoj komunitní energetiky v Česku legislativa zatím neumožňuje. V evropských fondech je na ni přitom do roku 2030 připraveno více než 60 miliard Kč,” uvádí Laura Otýpková, vedoucí sekce Odpovědné energie v expertní skupině Frank Bold. Přitom potenciál výroby větrných a solárních elektráren v obcích by podle zdrojů nedávno založené Unie komunitní energetiky dokázal pokrýt až 79 % spotřeby domácností. Pokud má obec, nebo kdokoliv zájem o vybudování komunitního energetického projektu, může se stát členem Unie a díky tomu získat informační a poradenský servis. Rozvoj komunitní decentralizované energetiky dává obrovský význam právě nyní, kdy se řeší energetická krize, závislost na ruském plynu a ceny energií rostou. Unie by měla tedy tlačit na stát, aby rozvoj komunitní energetiky podpořil dotacemi a legislativou.

"Je proto třeba zásadně revidovat celý koncept a jeho rozdělení. Koalice se proto již na úrovni MŽP, Ministerstvo pro místní rozvoj, MPO a MF revizí zabývá."

Nyní se zřejmě blýská na lepší časy. Podporu komunitní energetice totiž přislíbil ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš: "Již před energetickou krizí jsme s Piráty na centrální úrovni, ale i v regionech usilovali o významnější podporu komunitní (sdílené) energetiky. Přesto je zde spousta bariér (vůle připojovat solární řešení do energetické sítě), ale i poměrně nízká podpora finanční oproti velikým transformačním projektům. Ještě před rokem očekávalo MŽP celkové množství peněz ve fondu na 150 miliard korun. Díky růstu cen emisních povolenek odhaduje ministerstvo nárůst prostředků až na 400 miliard korun do roku 2030," uvádí Ivan Bartoš. Kvůli růstu ceny je velké množství projektů profitabilní i s nižšími nároky na dotace nebo dokonce bez dotace: "Čtvrtina fondu je určena na modernizaci teplárenství, zejména na přechod z uhlí na plyn, který měl fungovat jako přechodný zdroj, než budeme postupně schopní úplně přejít z fosilních paliv na obnovitelné zdroje energie. Přechod na plyn, který však ČR čerpá výhradně z Ruska, v kontextu války na Ukrajině není etické, ani ekonomicky výhodné, natož bezpečné. Při současné situaci na trhu a struktuře vypsaných programu zřejmě nebudeme schopni všechny peníze efektivně využít." Díky tomu by se měla podpora státu věnovat právě komunitní energetice: "Po diskusi v rámci týmu, který se tomu věnuje chceme zachovat přislíbené prostředky ve všech kapitolách podle plánu 150 mld. Rádi bychom přizpůsobili výši dotace profitabilitě projektů, tak abychom jich mohli podpořit co nejvíce a urychlit tak ukončení závislosti na ruských fosilních palivech. Chceme snížit zákonné a administrativní překážky spojenou s výrobou obnovitelné elektřiny a její akumulací, podpořit kombinovanou výrobu elektřiny a potravin (agri fotovoltaika) a dále posílit investice do veřejné infrastruktury (elektronabíječky, posílení elektrické sítě a energetické soběstačnosti ve veřejných budovách jako jsou školy, úřady nebo nemocnice). A taky využít část nově získaných prostředků na nové programy (např. podpora nízkoemisního bydlení)." Na podporu komunitní energetiky vyčlenila minulá vláda jen 2 % 😿 z celkového objemu peněz z Modernizačního fondu: "Je proto třeba zásadně revidovat celý koncept a jeho rozdělení. Koalice se proto již na úrovni MŽP, Ministerstvo pro místní rozvoj, MPO a MF revizí zabývá."