Blíží se konec plynu z Ruska?

Do budoucna bez Ruska

„Ruská federace se rozhodla zastavit dodávky plynu do Polska. Ze strany Ruska tak dochází k dalšímu vyhrocování situace a porušování platných smluv. Je to další důkaz toho, že se musíme postupně zbavit závislosti na ruských fosilních palivech,“ uvedl premiér země Petr Fiala. Situace u nás zatím není dramatická: „Přímý dopad na Českou republiku nyní podle našich informací není žádný. Čeští obchodníci ve většině nakupují zemní plyn na západoevropských burzách nebo od západoevropských obchodníků,“ uvádí Ministerstvo průmyslu a obchodu. Ministr Josef Síkela dodává: „Je očividné, že Rusko využívá energetiku jako zbraň. Závislost některých států EU na jeho surovinách nás dělá vydíratelnými a omezuje akceschopnost pomoci Ukrajině. Během své návštěvy Bruselu jsem na jednáních se zástupci Evropské komise viděl jasné odhodlání se této závislosti zbavit. Přesně takový je i cíl České republiky a blížící se předsednictví nám v tomto ohledu nabízí jedinečnou příležitost. Společný postup napříč členskými státy nám totiž umožní tento proces provést výrazně rychleji, jednodušeji a za cenu menších ztrát.“

Rozhodující postoj Německa

Česká republika nemá na rozdíl od Bulharska a Polska s Ruskem přímý obchodní vztah, je ale dost možné, že naši zemi odpojení od ruských plynovodů nemine: „Splatnost faktur evropských odběratelů vůči Gazpromu za dodávky v dubnu není datována stejně. Pohybuje se od konce dubna do poloviny května. Je tedy možné, že podobné kroky budou následovat vůči dalším evropským firmám, pokud nepřistoupí na požadovaný způsob úhrady. Česká republika ani čeští obchodníci s plynem nejsou v přímém smluvním vztahu s Gazpromem, rozhodující pro ČR bude tedy postoj především německých energetických firem,“ upozorňuje Jiří Gavor, ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energie. Ceny plynu na situaci reagovaly značným nárůstem, po menším výkyvu opět atakují maxima.



Nepřehlédněte: Plyn za trojnásobek. Kdo bude platit nové ceny plynu?

Plní zásobníky

Obchodníci s plynem se na tuto situaci připravovali dopředu: „Chování Ruska je nevyzpytatelné a je tedy složité odhadovat jak se zachová. V ČR ale zemní plyn získáváme od obchodníků ze západní Evropy. Pro zákazníky Centropolu máme plyn zajištěn ještě na řadu měsíců dopředu a aktuálně již vtláčíme zemní plyn do zásobníku. Jeho kapacity jsme navýšili ještě před touto právě končící topnou sezónou,“ říká Jiří Matoušek ze společnosti Centropol. Jaké jsou do budoucna alternativy ruskému plynu? „Do Evropy mimo Ruska dodává zemní plyn také Norsko (kolem 20 % spotřeby), Alžírsko (přibližně 10 % spotřeby) a v podobném množství i Ázerbájdžán. Zkapalněný zemní plyn (LNG), který se do Evropy dopravuje prostřednictvím lodí z USA, Kataru a Austrálie, je po převozu nutno převést zpět do plynného skupenství a vtlačit do potrubí pro další distribuci. Tento proces zvyšuje cenu LNG, navíc zatím není vybudován dostatečný počet zařízení pro jeho realizaci, takzvaných terminálů. Alternativou jsou plovoucí terminály, což jsou speciální lodě kotvící v přístavech, jako je například litevská Klaipèda. Předpokládá se, že do konce roku 2022 by USA měly poskytnout Evropě dodávku přibližně 15 miliard m3 LNG, do roku 2030 by se roční objemy měly navýšit na 50 miliard m3, což je asi deset procent spotřeby plynu v EU,“ prohlásil Jiří Matoušek.

Přečtěte si: Jak ovlivní válka cenu energie?

Musíme spolupracovat

Plynové zásobníky v České republice mají kapacitu necelé 3 miliardy metrů krychlových. Roční spotřeba zemního plynu v ČR je přitom trojnásobná, přibližně 8-9 miliard m3 (v loňském roce to bylo dokonce 9,4 miliard m3). Z toho spotřeba domácností představuje 2,3 miliardy metrů krychlových zemního plynu ročně, ostatní objem využívá průmysl, zemědělství a také je potřeba pro výrobu tepla a elektřiny: „Přerušení dodávek ruského plynu by znamenal náročnou zkoušku evropské sounáležitosti a kooperace. V letošním roce a v následující topné sezóně tak nebude možné výpadek ruského plynu nahradit bez omezení spotřeby průmyslových podniků ale i domácností. Samotné uložení zemního plynu do zásobníků přitom není dostačující ani z technického hlediska. Pro správné fungování plynárenské soustavy a distribuci plynu do jednotlivých odběrných míst je nutný stálý přísun plynu do páteřní sítě. Plynulé dodávky zemního plynu ze zahraničí proto potřebujeme,“ uzavřel Jiří Matoušek.