Kdo jsou největší žrouti energie? Jak na výpočet spotřeby elektřiny?

Jak spočítat spotřebu elektrického spotřebiče

Když se bavíme o tom, kolik který spotřebič „sežere“, zajímá nás jeho příkon. Tuto informaci, která je pro výpočet spotřeby klíčová, najdete v technické specifikaci produktu. Tedy především v uživatelském manuálu, současně je ovšem uvedena i na obalu nebo štítku umístěném přímo na spotřebiči. Příkon se zpravidla uvádí ve wattech (W) nebo kilowattech (kW). Informace o příkonu nám pak říká přesně to, kolik výrobek spotřebuje elektřiny za jednu hodinu provozu.

S tímto údajem je třeba pracovat už při nákupu nového spotřebiče. Cílem je samozřejmě pořídit takový, který spotřebuje co možná nejméně. Platí to především u spotřebičů, které jsou v celodenním nebo několikahodinovém provozu (především lednice, elektrické kotle a bojlery, myčky nádobí a podobně, ale také třeba velká televize), vyplatí se ale přemýšlet i u všech těch ostatních. Abyste se lépe orientovali, máme takzvané energetické třídy. Od 1. března 2021 se u většiny spotřebičů pracuje se stupnicí od A do G, přičemž A představuje nejvyšší a nejúspornější třídu, G naopak nejnižší, nejméně úspornou. Energetický štítek dnes najdete na každém elektrickém spotřebiči. Zahrnuje údaj, jaká je roční spotřeba v kilowatthodinách (kWh), takže si snadno uděláte obrázek o ročních nákladech na provoz. Obvykle platí, že čím vyšší třída, tím dražší spotřebič. Jedná se ovšem o investici, která se rychle vrátí, protože u takového spotřebiče ušetříte na běžném provozu.

Které spotřebiče žerou v domácnosti nejvíc?

Každá domácnost má své největší žrouty. Zpravidla jsou to elektrokotle nebo bojlery, dále pak, lednice, myčky nádobí nebo sušičky prádla. Právě těm se při výběru vyplatí věnovat největší pozornost. Jak vidíte níže, rozdíly mohou být skutečně velké. Při výpočtech jsme pracovali s cenou 8 Kč za 1 kWh, která u nás k lednu 2025 vychází jako průměrná (zákazník se spotřebou 3,5 MWh, sazba D02d, jistič 3x16A, cena elektřiny dle průměru ČR).

Elektrokotle a bojlery

Pokud máte nezateplený dům, pak je vytápění elektřinou zcela nejnákladnější položkou. Mnoho lidí totiž stále sahá po přímotopech, které sice topí velmi rychle, vyznačují se ovšem obrovským příkonem. Běžně spotřebují od 0,5 do 3 kW za hodinu. Navíc musíte počítat s tím, že na vytopení velkých místností, nebo rovnou celého domu potřebujete hned několik přímotopů (na vytopení 1 m2 místnosti potřebujete v závislosti na kvalitě izolace nebo venkovní teplotě přibližně 80 W, takže pokoj 3×6 metrů potřebuje minimálně 1500 wattů). Při celosezónním provozu se tak jedná o vůbec nejdražší způsob vytápění.

Ekonomičtější variantou je běžný elektrokotel, jehož příkon se obvykle pohybuje od 1 do 12 kW za hodinu. Spotřebu pak můžete regulovat i tím, že si nastavíte nižší teplotu vody a nebo omezíte výkon kotle. Samozřejmě čím je váš dům úspornější (například díky zateplení), tím méně tepla uniká a stačí nižší výkon kotle. Výhodou je, že pokud topíte elektřinou, můžete využívat dvoutarifní sazbu. A to až dvacet hodin denně. Proto je třeba vybírat takového dodavatele, který ji nabízí. Každý dodavatel vám bude přeúčtovávat distribuční poplatky, takže za spotřebu v nízkém tarifu zaplatíte výrazně méně. Ovšem ne každý partner dodává v nízkém tarifu levnější elektřinu jako takovou. Naopak velmi často vidíme jednu cenu pro všechny sazby, a to je v tomto případě velká škoda.

Dalším žroutem je obvykle bojler využívaný na ohřev vody. Příkon bývá nižší než u elektrokotle, pohybuje se mezi 1 až 5 kW. Liší se především podle objemu bojleru a také energetické třídy. Obvykle se bojler nastavuje tak, aby ohříval vodu, a tedy spotřebovával elektřinu jen tehdy, když sepne nízký tarif. Díky tomu může být jeho provoz levnější. Opět je ale třeba dobře vybírat dodavatele, který výhodnější nízký tarif nabízí.

Lednice, mrazáky a vinotéky

Do celkové spotřeby výrazným dílem přispívají i lednice, mrazáky nebo vinotéky, které jsou zpravidla v provozu celodenně. Proto je zase klíčové vybrat co nejvyšší energetickou třídu. Ovlivňuje ji mimo jiné i velikost spotřebiče, přemýšlejte proto i nad tímto faktorem. Například pro dvoučlennou domácnost může být velká americká lednice zbytečným žroutem elektřiny.

Důležité je pak také správné umístění a používání spotřebiče. Lednice, mrazáky i vinotéky by vždy měly stát co nejdál od zdrojů tepla, například od topení, sporáku, myčky nebo horkovzdušné trouby. Najděte jim ideálně takové místo, kam nedopadá přímé sluneční záření. A nezapomeňte správně nastavit teploty. Třeba v lednici se za optimální teplotu považuje přibližně 6 až 8 °C. Při nižších teplotách už zbytečně plýtváte energií.

Pokud v tomto případě sáhnete po dražším výrobku ve vyšší energetické třídě, investice se vám většinou rychle vrátí. Lednice v kategorii A spotřebuje ročně přibližně o polovinu energie méně než lednice třídy G. 

Přečtěte si: Jaká je průměrná spotřeba elektřiny v domácnosti?

Myčky

Nádobí se samozřejmě dá mýt i v ruce, ale kdo by si nechtěl ušetřit čas – a v některých případech i peníze? Myčka se vyplatí především tehdy, pokud jinak ohříváte vodu elektřinou a jste zvyklí mýt nádobí pod tekoucí vodou. Také se pak vyplatí početnějším rodinám.

Zase je ale třeba dobře vybírat a správně myčku používat. Je nutné počítat s tím, že kromě elektřiny spotřebovává také vodu. Do myčky se napouští studená voda, takže neplatíte náklady za ohřev, o to už se stará myčka. Aby se provoz skutečně vyplatil, nezapomeňte dodržovat pár zásad. Jako třeba pouštět myčku až když je plná, a to na nejnižší možnou teplotu (v závislosti na znečištění nádobí). Nejúspornější myčky třídy A spotřebují kolem 180 kWh ročně (spotřeba se počítá na průměrný počet mycích cyklů), tedy přibližně 1.500 Kč v průměrných cenách elektřiny. Na opačném konci škály jsou myčky třídy F se spotřebou kolem 300 kWh ročně, za kterou si se stejnou cenou elektřiny připlatíte téměř 1.000 Kč každý rok. To se pak dá snadno spočítat, za jak dlouho se vám vrátí investice do úspornějšího spotřebiče.

Rozdíl ve spotřebě elektřiny může být velký nejen mezi myčkami různých tříd, ale také mezi jednotlivými programy, které zvolíte. Tabulka ukazuje, kolik elektřiny je potřeba na jeden cyklus mytí podle zvolené teploty vody. Čím teplejší potřebujeme vodu, tím více elektřiny spotřebujeme. Pokud bychom pokaždé použili program s teplotou 70°, zaplatíme za rok o 2.000 Kč více. A to nemluvíme o tom, že každý cyklus spotřebuje také výrazně víc vody.

Sušičky

Dalším typem spotřebičů, který ještě není v českých domácnostech úplným standardem, ale postupně se stále více objevuje, jsou sušičky. Ty výrazně zkracují čas, který je třeba pro schnutí prádla – a především během zimních měsíců jsou praktickým pomocníkem. Samozřejmě ale něco spotřebují. Nejúspornějšího sušení dosáhnete tehdy, když před každým provozem vyčistíte filtr a do sušičky umístíte oblečení ze stejných materiálů. Každý totiž potřebuje trochu jinou dobu sušení. Vybírejte sušičku se zabudovaným čidlem vlhkosti prádla, která se automaticky vypne, když je oblečení suché. Úspornější variantou jsou potom kondenzační sušičky s tepelným čerpadlem, které lépe využívají ohřátý vzduch a oproti běžným sušičkám mohou mít klidně i poloviční spotřebu.

Každá sušička musí být označena energetickým štítkem, jen tady se ještě pracuje se starým značením. Tedy nenajdete tu třídy A až G, ale A+, A++ a A+++. Zatímco nejúspornější sušičky v třídě A+++ mohou mít spotřebu kolem 160 kWh za rok, jejich méně úsporné příbuzné sežerou klidně i 270 kWh.

Podobně si to můžete vypočítat u každého spotřebiče. Vyplatí se to. Vysavač možná používáme jen jednou týdně, ale někdo si třikrát za den uvaří kafe ve varné konvici nebo si na deset hodin pustí televizi. Velkým žroutem pak může být i taková klimatizace. Pokud zvažujete její pořízení, můžete si přečíst další článek, kde srovnáme jednotlivé spotřeby podle typů.

Rozdíly ve spotřebě a tedy i ročním vyúčtování zkrátka mohou být obrovské, ať už jde o jakýkoli spotřebič. Proto když už si pro nějakého toho energetického žrouta vyrazíte, vždy se zkuste podívat, jestli by neměl třeba trochu menšího, ale výrazně úspornějšího brášku.