Ondřej Hudec | 19. 7. 2021
Čechům se během pandemie zhoršila fyzička. Jezdili i méně MHD
Pandemie měla vliv na všechny aspekty našeho života. Přestože mnoho z nás pracovalo z domova, Češi jízdy autem během pandemie nijak neomezili. Výrazně méně se ale jezdilo hromadnou dopravou. Dvě pětiny lidí navíc uvádí zhoršení fyzické kondice.
V průzkumu zadaném společností Kalkulátor.cz u agentury InsightLab v květnu 2021 uvedla jen třetina řidičů, že jízdu autem v době pandemie omezili, zatímco polovina z nich jezdila stejně jako v běžné době. Nejčastěji šlo o řidiče ve věkové kategorii 45 – 59 let, naopak řidičů po šedesátce vyráželo na cesty spíše méně. Zatímco 46 % majitelů vozů konstatovalo, že během pandemie najelo stejně kilometrů, 40 % naopak méně. Z toho vyplývá, že lidé jezdili spíše na krátké vzdálenosti, i když stejně četně jako v běžné době. Polovina lidí pak vůbec nevyužívala hromadnou dopravu.
Češi jsou v uzavírání pojistek konzervativní
S využíváním aut souvisí zajištění povinného ručení, které na své vozidlo nejčastěji pořizujeme osobně a u stále stejné pojišťovny. Internetu jsou nakloněni nejméně často starší řidiči nad 60 let. Do budoucnosti ale řidiči hledí s důvěrou a téměř polovina (46%) se domnívá, že cena povinného ručení se nijak dramaticky nezmění. „Jak je vidět, Češi jsou stále velmi konzervativní národ, který uzavírá pojištění auta překvapivě často osobně a u stejného ústavu. Jsou to hlavně řidiči nad 60 let, internetové srovnávače si nejčastěji oblíbili muži ve věkové kategorii 30 – 44 let ,“ říká k výsledkům průzkumu Rudolf Krejcar, ředitel společnost Kalkulátor.cz.
Chcete levnější povinné ručení?
Stačí registrační značka a během chvilky budete vědět, zda vám někdo nenabídne výhodnější povinné ručení.
Covidem se nakazila pětina lidí
Průzkum se týkal také situací, kterým museli Češi během pandemie čelit. Covidem onemocněla zhruba pětina lidí, což odpovídá celorepublikovým statistikám. Nezanedbatelnému počtu zemřel na toto onemocnění někdo z rodiny, šlo o 8 %. Pozoruhodné je, že 39 % z nás si stěžuje na zhoršení fyzické kondice, na druhou stranu jen 12 % zaznamenalo zvýšení životních nákladů a 13 % snížení finančních příjmů. Výzkum prováděla agentura InsightLab na vzorku 600 respondentů.
Úspory domácností rekordně rostly, investice klesly
Tím, že byla kvůli koronavirovým restrikcím limitována spotřeba domácností, jejich úspory podle statistiků rekordně vzrostly. Podle Českého statistického úřadu byla hrubá přidaná hodnota nefinančních podniků ve 4. čtvrtletí minulého roku meziročně nižší o 8,7 miliard korun. Omezení finančních aktivit však zároveň dopadlo pouze na část sektoru. Za celý rok 2020 tento ukazatel klesl o 93,4 miliard korun. Její reálný propad tak v loňském roce činil 7,2 %, což bylo nejvíce od roku 2009.
Během minulého roku se také postupně prohluboval meziroční propad investičních výdajů a za celý rok tak investice nefinančních podniků klesly o více než 90 miliard korun. Míra investic tak podle statistiků dosáhla jen 27 %, což je zároveň nejméně za dobu existence ČR.
Příjmy domácností se ve stejném období meziročně zvýšily až o 37,0 miliard korun. Jejich růstu velmi pomohly vládní covidové balíčky, které kompenzovaly slabý růst mezd. Kvůli tomu, že nešlo peníze utrácet ve službách nebo dalších oblastech postižených restrikcemi je tak lidé nastřádali. Za celý rok 2020 tak hrubé úspory domácností narostly o 217,1 mld. korun a podíl úspor na disponibilním příjmu vyskočil na více než 18 %. Podle údajů České národní banky tak vzrostly úspory českých domácností v roce 2020 na rekordních 3,06 bilionu korun, což je nejrychlejší růst od roku 1997.
Nejvíce covid zasáhl živnostníky a „dohodáře“
Podle Centra pro společenské otázky ekonomické dopady pandemie zasáhly nejvíce podnikatele či živnostníky. Do problémů se však dostávali rovněž lidé pracující na dohody nebo za peníze na ruku. Ti totiž ve statistikách často uváděni nejsou, ale zároveň mnohdy přicházeli o nezbytné příjmy. Řada lidí také ztrátu práce a příjmů vykrývala dočasnými a sezónními pracemi.