Proč platí Češi za elektřinu nejvíce z celé Evropy?

Dražší než Němci

V české debatě často zaznívá, že ceny elektřiny v sousedním Německu jsou velmi drahé. Kdybychom sledovali pouze cenu bez jakýchkoliv dalších parametrů, tak je cena elektřiny v Německu skutečně drahá. Pokud si ji však opět přepočteme podle parity kupní síly, tak zjistíme, že kilowatthodina elektřiny na německém trhu stojí o celých 37 procent méně než u nás. Tím však nepříjemné srovnání nekončí. České spotřebitele totiž vyjde elektřina dráž než v Německu dokonce i bez přepočtu podle parity kupní síly. Bez něj totiž v ČR byla cena za kilowatthodina v pásmu roční spotřeby 0,18 Eur, oproti německým 0,17 Eur.

Při zmíněném přepočtu parity kupní síly však naplno projeví rozdíl v cenách a cenících elektřiny, který činí celých 37 procent. Pásmo spotřeby uvedené výše je zároveň nejpřesnější, protože simuluje domácnosti s běžnou spotřebou. Ta činí v průměru 110 kilowathodin na osobu a rok na osvětlení a elektrické spotřebiče, 200 kilowathodin na vaření, 1000 kilowathodin na ohřev vody a 110 kilowathodin na vytápění. Zároveň je však potřeba dodat, že konkrétní užití se může u jednotlivých rodin lišit.

Když se podíváme na data Eurostatu blíže, zjistíme, že ceny elektřiny se v obou zemích přiblížily v roce 2019, kdy v ČR elektřina zdražovala a v Německu naopak zlevňovala. Přestože však cena elektrické energie v ČR v posledním roce zlevnila, oproti jiným zemím je pokles cen menší.

PŘEČTĚTE SI: Z čeho se skládá cena za kilowatthodinu?



Za vysokou cenu může více faktorů

A v čem tedy vězí zakopaný pes tuzemských drahých cen elektřiny? Může jít o souběh více faktorů. Jedním je už zmíněná parita kupní síly- tedy zjednodušeně kolik si za své platy jsme schopni koupit zboží. V té na tom oproti našim západním sousedům nejsme nijak dobře. Česko tak doplácí na to, že je v rámci EU chudší země. Dalším faktorem ovlivňujícím cenu elektrické energie směrem nahoru může být vysoká cena za distribuci. V ceně elektřiny u nás tvoří celou polovinu celkové platby. V jiných evropských zemích se za distribuci tolik peněz neplatí.

K tomu je třeba napsat, z čeho se vlastně cena elektřiny skládá. V ČR je koncová platba za elektřinu rozdělena na dvě části. Kolem 55 procent ceny tvoří regulovaná část. Tu určuje Energetický regulační úřad. Z ní se pak většina peněz odvádí distributorům elektrické energie. Těmi jsou společnosti ČEZ Distribuce, E.ON a PRE. Zbývajících 45 procent ceny pak tvoří neregulovaná část.

Takzvaná silová elektřina, která tvoří hlavní část neregulované složky je zároveň mezinárodně obchodovaná komodita. České firmy ji tak nakupují za zahraniční ceny. Dalším nepředvídatelným faktorem je pak kurz koruny k euru, který může rovněž s cenami zahýbat. V praxi tak obchodníci s elektřinou nemohou českým spotřebitelům nabídnout nižší cenu než v jiných zemích, což je rozdíl například od sektoru služeb, kde je cenový rozdíl mezi ČR a zahraničím markantní.

Vyšší náklady na regulovanou složku u nás mají zároveň vliv na stabilitu přenosové soustavy. Ačkoliv tedy v některých jiných zemích může tato část ceny být nižší, tamní spotřebitelé na to posléze doplatí nižší spolehlivostí distribuční soustavy. V tomto smyslu je třeba dodat, že česká přenosová soustava patří k těm nejspolehlivějším na celém kontinentu.

I kvůli výše zmíněným okolnostem a také velké setrvačnosti na energetickém trh tak bohužel budeme platit za elektřinu vyšší částky než jinde v Evropě ještě minimálně nějakou dobu.

POZOR NA ZDRAŽENÍ: Kalkulátor.cz varuje, jak se bránit velkého zdražení?