Michaela Kadlecová | 21. 4. 2021
Malá větrná elektrárna - malé a mini větrné elektrárny v ČR
Láká vás vyrábět si sám elektřinu, a to z obnovitelných zdrojů, ale nebydlíte u žádného potoku, či říčky a nefandíte ani solárům na střeše? Řekněte ano domácí větrné elektrárně, která je levná, zabírá minimum místa a náklady na ni se mohou vrátit velmi rychle.
Vítr nevyužíváme ani z desetiny
Pokud vyjedete na západ od našich hranic, větrnou elektrárnu můžete vidět mnohem častěji než u nás, neboť se zde budují už dlouhá desetiletí. Za roky demokracie jsme tento náskok západních zemí zdaleka nedohnali. „Podmínky pro větrné elektrárny máme velmi podobné jako jsou v jižní polovině Německa, když porovnáme větrnost i charakter krajiny. Přesto u nás nevyužíváme větrné elektrárny ani z desetiny jako tam,” řekl David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Přitom nejde o přírodní podmínky, ty jsou totiž velmi podobné. Ústav fyziky atmosféry zpracoval studii, ze které vyplývá, že tuzemské větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Jejich realizaci totiž velmi často brání odpor veřejnosti, která se obává hlavně hluku, nebo toho, že větrná elektrárna zhyzdí krajinu. V roce 2020 měly větrné elektrárny v Česku výkon 340 MW, celková výroba z větrných elektráren v Česku v roce 2020 činila 699 GWh. Roční spotřeba elektřiny ČR v roce 2019 činila 61,1 TWh a ve větrných elektrárnách bylo loni vyrobeno 0,7 TWh elektřiny, což odpovídá jednomu procentu spotřeby. Na rozdíl od fotovoltaických elektráren, není stanovena minimální cena výkupu elektřiny z větrných elektráren a stát tyto elektrárny nijak nepodporuje.
Malé i mini větrné elektrárny
Větrné elektrárny nemusí být zdaleka jen majestátní vysoké zařízení, které je vidět zdaleka. Budují se totiž i mnohem menší větrné elektrárny, ba dokonce mini větrná elektrárna, jejíž pořízení si může dovolit skutečně každý. Cena mini větrné elektrárny s kapacitou do 2,5 kW s průměrem vrtule do 3 m je od 10 do 70 000 korun, cena malé větrné elektrárny s kapacitou do 60 kW s průměrem vrtule do 16 metrů je od 100 000 do 500 000 korun. A za jak dlouho se větrné elektrárny zaplatí? Ty nejlevnější elektrárny se vrátí zhruba za tři roky, zásadním faktorem je vždy výběr vhodné lokality, kde opravdu fouká. Princip větrné elektrárny je prostý. Vítr roztáčí vrtule elektrárny, ty roztáčí generátor, který vyrábí elektřinu. Rotor má většinou podobu klasického větrníku. Větrná elektrárna může představovat skvělý doplněk k domácí fotovoltaice a zajistit tak dostatečnou výrobu elektřiny, kterou může dodavat do distribuční sítě, nebo vytvořit ostrovní elektrárnu a zásobovat pouze vlastní objekt.
Neplatíte moc za elektřinu?
Nestarat se o ceny elektřiny je hloupost. Ušetřit tak lze tisíce korun ročně a určitě by byla škoda o ně přijít. Pojďte se přesvědčit, zda nemůžete ušetřit.
Napoví větrná mapa
Kde je možné budovat větrnou elektrárnu? Odpovědí je buď vlastní měření, nebo lze využít větrnou mapu od Akademie věd. Větrnou mapu najdete na odkazu http://vitr.ufa.cas.cz/extremni-vitr/, lze si v ní vyhledat požadovanou lokalitu. Vždy jsou vhodnější volná prostranství, která nebrání větru, aby mohl volně proudit. Neobstojí prý častý argument, že u nás nejsou pro větrné elektrárny vhodná místa. Naopak je zde prý aktuálně velký potenciál. Na místě, kde by měla větrná elektrárna vyrůst, by měla být rychlost větru alespoň 3 - 4 ms. Podle výzkumu Ústavu fyziky atmosféry je u nás 13 000 vhodných míst pro výstavbu větrných elektráren, nachází se zejména na Českomoravské vrchovině, západní části Jihomoravského kraje, Nízkém Jeseníku v Moravskoslezském kraji, Krušných horách, Doupovských horách a Drahanské vrchovině.
Patří budoucnost větru?
„Největší překážkou rozvoje větrné energetiky v Česku je její nepodpora ze strany státu. Obnovitelné zdroje jsou stále považovány za jakýsi doplněk, hobby, jehož rozvoj po nás chce Brusel. To je zásadní nepochopení, vítr a slunce dnes vyrábějí nejlevnější elektřinu ze všech nově budovaných zdrojů. Jsou naše domácí, proto je chceme,” řekl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE), která sdružuje provozovatele větrných elektráren. Větrná energetika má dnes nejnižší výrobní náklady ze všech nových zdrojů elektřiny, za svoji životnost vyrobí 50x více energie, než je potřeba pro její výrobu a likvidaci. Zatímco velké větrné elektrárny doposud vzbuzují vášně, ty malé jsou zcela nenáročné, jejich cena je opravdu nízká, a tak lze čekat, že budou přibývat jako houby po dešti.
PŘEŠTĚTE SI VÍCE: