Michaela Kadlecová | 19. 4. 2021
Vodní elektrárny v ČR. Proč nejsou na prodej?
Česká republika razí v energetice příklon k obnovitelným zdrojům. Takovým zdrojem, který má u nás nejdelší tradici a slouží k výrobě zelené elektřiny, jsou vodní elektrárny. Přečerpávací vodní elektrárny přispívají významně k udržení rovnováhy v rozvodném systému elektřiny. Lze si takovou elektrárnu pořídit?
Tradiční zdroj elektřiny
Využívání energie vody má na našem území velkou tradici, mlýny se točily v každé vesnici s vodním tokem, kovalo se za pomocí hamrů a dřevo řezalo díky vodním pilám. První vodní elektrárna vznikla na našem území v roce 1888 v Písku, brzo začaly vznikat další po celé zemi. Na začátku dvacátého století fungovaly jen v Praze dvě vodní elektrárny, ta na Štvanici je provozuschopná dodnes. Dnes se vodní elektrárny v České republice podílejí na výrobě elektřiny jen ze 3 %, 40 % se vyrobí v malých vodních elektrárnách. Vodní elektrárny jsou přitom zdrojem pro výrobu více jak poloviny elektřiny z obnovitelných zdrojů u nás. Vodní elektrárny můžeme rozdělit podle několika kritérií. Podle instalovaného výkonu jde o malé do 10 MW výkonu, střední do 100 MW a velké. Podle využití vodního toku jde o elektrárny průtočné, akumulační, přečerpávací a slapové, které využívají vodní příliv. „Palivem“ této elektrárny je voda, která v přírodě neustále obíhá.
ČEZ
Neplatíte moc za elektřinu?
Srovnejte si nabídky dodavatelů elektřiny a ušetřete tisíce korun ročně.
Jak funguje vodní elektrárna
V České republice najdeme dva druhy vodních elektráren. Prvním typem jsou přehradní elektrárny. Pro využívání energie vodního toku se vytvoří na řece přehradní hráz, která se vyrábí z betonu, případně je sypaná a která je protkána sítí chodeb. Pro využití vodního toku je důležité vytvoření výškového rozdílu hladin. Voda prochází turbínou, kterou roztáčí svou kinetickou energií. Ta se v turbíně díky generátoru mění na energii elektrickou. V přehradách se využívají buď Kaplanovy turbíny, pro vysoké spády se využívají Peltonovy turbíny.
Přečerpávací elektrárny v ČR
Velký význam pro energetiku mají tzv. přečerpávací elektrárny. Kromě výroby elektrické energie slouží ke stabilizaci celého systému. V rozvodné síti totiž nesmí být elektřiny nikdy ani málo, ani moc, musí jí tam být přesně dané množství. Některé zdroje jako například uhelné elektrárny nedokáží svůj provoz a proces výroby elektřiny z minuty na minutu měnit, proto je pro stabilizaci systému využívat ty zdroje, které umí na výkyvy elektřiny v síti pohotově reagovat. Jedním z nich jsou právě přečerpávací elektrárny. Přečerpávací elektrárny fungují ve dvou režimech provozu. Pokud je energetická špička, pak jedou v běžném provozu a elektřinu vyrábějí. Pokud je v síti elektřiny přebytek, pak turbíny fungují jako čerpadla a alternátory jako synchronních elektromotory. Vodu naopak přečerpávají z dolní nádrže do horní a chovají se jako obří spotřebič. V České republice fungují čtyři přečerpávací elektrárny. Největší z nich je přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně v Hrubém Jeseníku. Rozdíl nádrží je zde 510 metrů. Elektrárna Dlouhé stráně má sloužit také v případě celkového elektrického výpadu v České republice. Na dálku je možné spustit turbínu a obnovit výrobu elektřiny.
ČEZ
Výhody a nevýhody vodních elektráren
Vodní elektrárny nevypouštějí žádné emise, nepotřebují žádné vstupní palivo, či jiné zdroje. Navíc přispívají ke stabilizaci elektrizační soustavy, neboť je lze ovládat okamžitě, dále slouží k regulaci toků v případu záplav. Mohou být významným zdrojem vody, nezanedbatelná je i jejich rekreační funkce, jezdit kempovat k přehradě je zejména v Česku oblíbená kratochvíle. Na druhou stranu je při jejich vzniku třeba zatopit nemalé území, což se vždy setkává s odporem veřejnosti.
Malé vodní elektrárny
V poslední době se často hovoří o samovýrobě elektřiny a domácích elektrárnách. Například solární panely může na svoji střechu či pozemek umístit každý, malou vodní elektrárnu může zbudovat jen ten, kdo má štěstí, že jeho pozemkem nějaký ten vodní tok protéká. Jako malé vodní elektrárny se označují elektrárny, které mají menší instalovaný výkon než 10 MW. Jejich budování má u nás velkou tradici, už před druhou světovou válkou jich u nás bylo 11 500! Pokud patříte mezi ty, kdo bydlí na místě starého mlýna, je třeba prozkoumat, zda je potok, či říčka, která tudy protéká skutečně stabilním zdrojem energie. Vybudování malé elektrárny stojí statisíce až miliony korun, jde tedy o značnou investici. Vybudovat malou vodní elektrárnu, není kvůli nedostatečně stabilizovaným tokům často možné, prodej malé vodní elektrárny se bohužel také příliš často nenabízí. Mnoho z provozovatelů malých vodních elektráren tvrdí, že jde hlavně o krásný koníček a výkup elektřiny až druhotný.