Tepelné elektrárny v ČR

17.10. 2022

Aktualizace - tepelné elektrárny v ČR v době energetické krize

Zdražování elektřiny, které způsobil přechod na obnovitelné zdroje a válka na Ukrajině, mělo svůj vliv i na fungování tepelných elektráren. Ty totiž využívají hlavně uhlí a podle původních plánů se měl tento zdroj energie používat stále méně. Kvůli bezprecedentnímu zdražení plynu se tento přechod výrazně zpomalí a tepelné elektrárny v ČR budou moci uhlí využívat delší dobu, než se předpokládalo. Například tepelná elektrárna Dětmarovice na Karvinsku bude vyrábět z uhlí déle, než vedení společnosti původně zamýšlelo. Původně měl v plánu ČEZ, který elektrárnu provozuje, ukončit fungování tří uhelných bloků o celkovém výkonu 600 megawattů nejpozději na jaře 2023. Kvůli situaci v energetice ale jejich fungování prodlouží.

Tepelné elektrárny jsou většinou na uhlí

Pro svůj provoz potřebují tepelné elektrárny vodu, díky které se vodí teplo, dále pak zdroj, palivo, ze kterého se uvolní potřebná energie. Coby zdroj se pro tepelné elektrárny v ČR využívá nejčastěji černé a hnědé uhlí, v menšině hutní plyn, biomasa, koksárenský plyn, lehký topný olej. V současné době je 60 procent těchto zdrojů uhelných. Tepelné elektrárny se nacházejí v ČR v severočeském a karlovarském kraji, dále na severní Moravě a ve východočeském kraji, logicky tam, kde jsou blízko zdroji. V současné době funguje v ČR 26 tepelných elektráren, které mají instalovaný výkon větší než 100 MW. Jde o tepelné elektrárny Prunéřov, Počerady, Chvaletice, tepelnou elektrárnu Dětmarovice, tepelnou elektrárnu Tušimice, tepelnou elektrárnu Mělník, Vřesová, tepelné elektrárny Opatovice, Kladno, Kunčice, tepelnou elektrárnu Ledvice, Tisová, Třebovice, Poříčí, Plzeň, Praha – Malešice, Štětí, Litvínov a Hodonín.



Největší Počerady

Většinu z nich provozuje společnost ČEZ, největší tepelnou elektrárnou v ČR jsou Počerady, které provozuje společnost SevenEnergies. Tepelná elektrárna Počerady dosahuje výkonu 5x 200 MW, roční výroba cca 6000 GWh. Uhlí získává z blízkého lomu Vršany. Elektrárna funguje od roku 1970, elektrárně padly za oběť dvě vesnice, Třískolupy a Mastný Dvůr. Jde o největšího znečišťovatele v České republice, kterého velmi často kritizují ekologické organizace. Nedávno obdržela elektrárna Počerady od krajského úřadu výjimku z evropských emisních limitů na rtuť, a to na čtyři roky. Elektrárnu Počerady do té doby čeká ekologizace za miliardy korun.



Budoucnost tepelných elektráren v ČR

V České republice má docházet k útlumu těžby uhlí a přechodu k obnovitelným zdrojům. Z toho důvodu by měly i tepelné elektrárny do budoucna ustupovat od uhlí. Konec využívání uhlí by měl nastat v roce 2030, mnozí se domnívají, že uhlí opustíme ještě dříve. Důvodem je jednak politický tlak, dále vliv společnosti, která se o ochranu klimatu zajímá stále častěji, a v neposlední řadě také stále dražší emisní povolenky. Ty si musí nakupovat všichni velcí znečišťovatelé a významně ovlivňují cenu výroby elektřiny.

Přečtěte si také: Jak se ochránit před zdražením elektřiny 2021?

Tepelné elektrárny, které končí

Například v tepelné elektrárně v Dětmarovacích chtějí odstavit nejpozději koncem roku 2022, nebo do konce topné sezóny v letech 2022/2023 tři uhelné bloky o celkovém výkonu 45 megawattů. Místo uhlí zde chtějí vybudovat tzv. kogenerační jednotky, které mají velmi vysokou efektivitu a které budou vyrábět elektřinu z plynu. Kogenerační jednotka vyrábí současně elektřinu a teplo, takže se její účinnost přeměny energie dostává nad 90 procent. Znamená to finanční úsporu a zároveň vyšší ekologičnost a omezení úniku znečišťujících látek do ovzduší. Právě plyn má být přestupní stanicí mezi uhlím a obnovitelnými zdroji. Letos se uzavírá tepelná elektrárna Mělník III, nahradit by ji měla plynová kotelna s výkonem 140 megawattů, dále paroplynový zdroj o výkonu 200 megawattů. Na místo by se měla vybudovat plynová přípojka. Dále by zde měla vzniknout obří spalovna komunálního odpadu, která by měla také produkovat teplo. I tato stavba naráží na odpor ekologických organizací. Uhlí se nespaluje ani v elektrárně Prunéřov I., která se postupně demontuje. Na jejím místě by mohl vyrůst solární park, případně gigafactory na výrobu baterií. Tepelná elektrárna v Oslavanech se začala demolovat, před tím byla ale dvacet let mimo provoz.



Trend tepelných elektráren: Přechod na šetrnější zdroje

Ukončování provozu uhelných tepelných elektráren nahrávala mimořádně nízká cena elektřiny, takže se mnohé elektrárny ani před uzavřením nevyužívaly neustále na plný výkon. Ostatně moto Teplárenského sdružení České republiky: „Přijatelná tepelná pohoda za přiměřenou cenu při zachování rovnováhy v přírodě.“ Tepelné elektrárny budou přecházet od uhlí ke zdrojům šetrnějším k přírodě, současně ale zůstane zachována motivace k centrálnímu zdroji vytápění před zdroji individuálními. Tepelné elektrárny budou využívat kogeneraci, systémy se budou provozovat za nižších tlaků a teplotách. Ústup od uhlí je zároveň v zájmu konečných odběratelů tepla, v opačném případě by významně rostla cena za teplo.

PŘEČTĚTE SI VÍCE:

Do 18 let by u nás neměly být elektrárny na uhlí. Co na to ČEZ?

O nás: Kalkulátor.cz nabízí srovnání cen dodavatelů elektřiny, díky tomu může každý odběratel získat výhodnou cenu za kilowatthodinu. Jsme fér a do srovnání zahrnujeme všechny nabídky. Vyzkoušejte kalkulačku cen elektřiny a během minuty se dozvíte, zda můžete ušetřit a kolik.