Praha plánuje tisíce dobíjecích míst nejen pro elektromobily

Kolik nabíjení bude stát?

Nevykročili jsme zrovna pravou nohou. Pilotní projekt třinácti „EV-ready“ pouličních lamp, který se v loňském roce rozrostl v okolí vinohradských ulic Slezská a Korunní, ukázal, jak se to dá dělat špatně. Obrovské nevzhledné bedny na území elegantní čtvrtě opravdu nepatří. Město se snad trochu poučilo a v právě schváleném plánu elektromobility na příští roky (jmenuje se to Generel R-37337 a má to 200 stran) jsou nastavené určité limity výstavby podobných krabic. Ale popořadě.

Proč město Praha řeší elektromobily?

Zmíněný Generel vychází z premisy vládního „Národního akčního plánu čisté mobility“, že už v roce 2030 bude v Praze kolem 130 000 čistě elektrických vozů (BEV). To je střední scénář. Nyní jich ale jezdí v celé ČR jen 4000. Nakolik je to tedy zbožné přání, zvlášť po koroně, nikdo neví. Každopádně se město snaží připravit infrastrukturu na potenciální boom. A jako nejlepší varianta vychází modernizovat lampy pouličního osvětlení, což se musí udělat tak i tak.

Smartifikace měst je na vzestupu

Pouliční osvětlení a jeho páteřní struktura je totiž ideální pro takzvanou smartifikaci. Ano, dnes už i chleba v samoobsluze je chytrý „(„clever“) a podobně trendy slůvka používají i architekti urbanizace. Princip je ale samozřejmě skvělý. Třeba smart lampy. Inteligentní regulace osvětlení (v méně exponovaných časech se ztlumí) je výborná věc pro boj se světelným smogem a plýtváním energií. Trochu strašidelnější už je představa osazení těchto lamp dalšími kamerami a čidly. A nejen co se týká špehování. Myšlenka je taková, že když lampa dlouho nezaznamená pohyb, ztlumí se. Bude to tedy něco, jako když jste na veřejném záchodě a neustále musíte máchat rukama, abyste našli toaletní papír. Možná ještě zažijeme na ulicích spoustu zábavy. :-) Lampy ale mohou posloužit jako wifi routery (Kdo dneska venku potřebuje wifi?), mohou měřit hluk, smog – a nebo se z nich právě dají nabíjet auta.

Jak tedy Praha chce nabíjet všechna ta auta?

V rámci první vlny výstavby (do roku 2025) chce město zprovoznit minimálně 750 dobíjecích stanic. Bude to v kombinaci na lampách EV-ready a taky i mimo ně (to jsou rychlodobíjecí huby s více nabíječkami, prostě jako benzínky a také P+R parkoviště). V další etapě do roku 2030 by se pak měly postavit další skoro 4 tisíce parkovacích dobíjecích stanic. Elektrifikací mají ale projít i lodě na Vltavě a tak je dokonce ve hře i instalace dobíjecích stanic na náplavkách. To je ale nejspíš hodně v budoucnosti.

Kolik mě nabíjení na ulici od města bude stát?

Předpokládaná cena je někde mezi 5–6 Kč za kWh bez DPH. Sami autoři studie řeší, jestli to není moc. Porovnávají Prahu s jinými metropolemi. Ve Vídni a Rotterdamu je možné auto dobít za 0,26 EUR/kWh (6,8 Kč) bez DPH. V Hamburku je to za 0,295 EUR/ kWh (7,7 Kč) s DPH. Jenže ceny elektřiny v Německu jsou nejvyšší v Evropě, takže to není úplně fér. Každopádně zmíněné dobíjení v zahraničí je v podstatě za místní nákladové ceny. A tak to bude i u nás. Pokud by mělo být nabíjení levnější než 5 korun za kilowatthodinu, muselo by se už dotovat. V plánu Generelu se pracuje i s těmito možnostmi, ale vzhledem k tomu, že město přijde kvůli koroně dlouhodobě o spoustu příjmů, je to už spíš sci-fi.

Nejlevnější nabíjení auta tedy stále zůstane doma

Pro srovnání, domácí nabíjení vychází jen na 2,8 Kč/kWh bez započítání ceny dobíjecí stanice. Když k tomu připočítáte domácí wallbox za přibližně 20 000 korun, která má životnost nabití 20 000 kWh (to je elektřina na dojezd sto tisíc kilometrů při spotřebě 0,2 kWh/km), celková cena domácího nabíjení tím stoupne o korunu. Domácí nabíjení vychází tedy v průměru na 3,8 Kč/kWh. I do budoucna bude tedy jasně nejvýhodnější způsob dobíjení elektroauta stále domácí nabíjení.

TIP: Nejlepší elektrický tarif pro nabíjení vašeho elektromobilu si spočítejte v našem Kalkulkátoru.

Ale to teď budou všude ty šílené nevzhledné krabice?

Naštěstí snad ne všude. My jsme to nikde v dokumentu nenašli, ale podle zprávy ČTK platí, že dobíjecí stanice nesmí být v úzkých uličkách (ulice musí být široká minimálně 12 metrů), nesmí být před památkami a nesmí bránit chodcům v chůzi. Prostor pro chodce a cyklisty musí zůstat alespoň 1,5 metru. To všechno nemění nic na tom, že krabice jsou docela nevzhledné a podle odborníků zbytečně velké. Město zase tvrdí, že na nic lepšího nemá. V tom případě se ptáme, jestli není méně více.

Pražskému institutu ani nám se to nabíjení nelíbí

Mluvčí Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy Marek Vácha k tomu říká, že v principu je to řešení v pořádku, ale „musíme se snažit najít řešení, které je subtilní a nevytváří bariéru na chodníku. Taková řešení existují, jen musíme chvíli hledat, nikoli sáhnout po prvním, které nám někdo nabídne“. Naráží také na legendární fotovoltaické lavičky od stejného institutu, které snad nikdy nikdo nepoužil, a přesto se svého času vydávaly za výkladní skříň „smart city“.

Odborník Lukáš Hataš z Asociace pro elektromobilitu je ještě přísnější. Pro Seznam Zprávy se vyjádřil tak, že jde o zbytečně velkou a prázdnou krabici. „Veřejné osvětlení je ideálním nosičem, ale nikoliv téhle obrovské poloprázdné krabice. (…) V zahraničí je obvyklé, že na sloupu je pouze zásuvka, nikoliv celé odběrné místo. Místo nákladů v nižších desítkách tisíc bude uměle zřízeno nové odběrné místo za statisíce, které zaplatíme všichni.“ Lepší je prý stavět méně odběrných míst s větším počtem zásuvek a dokonce desítkami dobíjecích bodů.

A tohle je řešení od Ubitricity. V Německu a Velké Británii to jde i takhle neuvěřitelně minimalisticky. Pražákovi se chce brečet.

Proč to u nás nejde nalehko?

Když člověk vidí fotku řešení společnosti Ubitricity, říkáte si, jak je to vůbec možné, že se u nás v roce 2021 plánuje taková obludnost, jako jsou zmíněná kamna. Na předchozí fotce je systém německé společnosti Ubitricity (nyní patří pod Shell Group). V loňském roce se jejich řešení stalo největší veřejnou nabíjecí sítí ve Velké Británii. Ubitricity do veřejného sloupu instaluje jen zásuvku (SimpleSocket) a je to. Měřicí krabička je přímo na kabelu (SmartCable). V krabičce je v podstatě upravený mobil, který měří váš odběr a rovnou vystavuje fakturaci. Žádné kopání chodníku, žádné instalace obřích plastových kamen, která ještě než se zprovozní, stejně zastarají. Tím, že máte vlastní měřicí krabičku, se taky snižuje nebezpečí případné krádeže proudu při nabíjení od souseda.

Žádné městské nabíječky u nás ještě nejsou

Vraťme se zpátky domů na zem a jen musíme upozornit: Pozor, žádné městské nabíječky v pražských ulicích ještě nejsou! Když si dnes projdete ulice s instalovanými testovacími lampami „EV-ready“, ty kamna jsou jen prázdné bedny s přípravou. Nic funkčního ale ještě neobsahují. Vlastně ani není pořádně jasné, kdo se o to bude starat a jak to bude probíhat. Každopádně to, že máme zatím velké krabice, ze kterých vytáhneme málo zásuvek, je evidentní. Když se teď projdete po Vinohradech, máte jednu bednu (ze které se v budoucnu mohou nabíjet dvě auta) na půl bloku. I kdyby byla na úplně každé lampě, pořád je to nabíječka pro dvě auta fungující pro cca 3–4 bytové domy. To nezní jako úplně dost.

Na městské dobíječky jsme se zeptali pražského radního Jana Chabra

Jak budou ty stovky/tisíce nabíjecích stanic vypadat? Přibližně jako těch 13 vzorových na Vinohradech?

Zde probíhá diskuze i mezi IPR (Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy) a THMP (Technologie hlavního města Prahy). Daná pilotní podoba EV-ready lampy, kterou je možno vidět na Vinohradech, je poměrně efektivním řešením z pohledu technologické přístupnosti a z pohledu finančních pořizovacích nákladů. Na druhou stranu chápu, že nemusí být pro všechny variantou efektní, a právě proto probíhá diskuze mezi IPRem a THMP o modifikaci podoby této lampy, zejména s ohledem na památkově citlivé lokality. Dovedeme si představit, že daný vizuál lampy je použitelný v určitých částech Prahy, technicistního charakteru. Na druhou stranu v částech Prahy, kde je třeba velkého důrazu na estetičnost umisťovaného mobiliáře do veřejného prostoru, zejména lokality památkové rezervace, historické části města, tak právě čekáme na shodu definované podoby lampy ze strany IPRu. Je nutno dodat, že pravděpodobné řešení bude finančně nákladnější. Takže ta lampa se bude objevovat, ale nebude všude.

Komentář redakce: takže minimalismus ve stylu Ubitricity asi nemůžeme čekat. Praha se rozhodla zaplavit město krabicemi. Někde asi hezčími, ale principiálně půjde jen o velké (a zbytečně komplexní) dobíjecí stanice.

Budete nějak zohledňovat to, co tvrdí někteří odborníci, že je vhodnější výstavba menšího počtu odběrných míst s větším počtem zásuvek?

Tak s tímto konkrétně má velký problém IPR, resp. toto lze na větších parkovištích, nikoli přímo v ulicích. Představte si, že na lampě bude odběrné místo a na ní bude kabeláž pro čtyři nabíječky. Budeme mít sice jedno odběrné místo, ale musíme u něj umět zaparkovat anebo ten kabel dotáhnout k automobilu, což mnohdy znamená několik metrů nataženého kabelu ve veřejném prostoru, který může znamenat ještě větší problém. Tím navrhovaným řešením by bylo vytvořit lokální distribuční soustavu – což je samozřejmě relevantní možnost, ale za předpokladu, že bude mít tato soustava jednoho správce a provozovatele. Úplně bych tu neplival na PREdi, která se drží platné legislativy.

Už víte, kdo bude ty nabíječky potom provozovat, tedy kdo bude dodavatel energie?

Nevíme, pracuje na tom OICT (Operátor ICT, bývalý Operátor Opencard). Schválený Generel má právě za úkol stanovit způsob výběru provozovatele nabíjecích stanic. Ve hře je posouzení varianty koncese a varianta joint venture modelu. OICT má za úkol připravit předběžné tržní konzultace s potenciálním okruhem dodavatelů a joint venture partnerů hlavního města Prahy. Materiál má zároveň reflektovat v rámci přípravy variant i cenotvorbu tak, aby byla příznivá a motivující pro uživatele elektromobilů.

Celé to bude probíhat roky

Zdá se tedy, že to bude ještě běh na dlouhou trať. Přikládáme tabulku plánovaného harmonogramu. A i podle radního Jana Chabra to bude spíš horší. V naší diskuzi o výšce investice na letošní rok 2021 se zmínil: „V souhrnné částce předpokládáme vyšší částku nežli 125 000 000 Kč. Nicméně s ohledem na pandemii covidu, zdržení stavebních, ale i projektových prací, ale také i na další diskuzi o rozpočtu s ohledem na výpadek příjmu, se celková alokovaná částka pro letošek bohužel o něco poníží.“

Takže nedoufejte v zázračně levné dobíjení od státu. Jestli máte možnost (a tedy pokud nebydlíte v činžáku), spolehněte se spíš na kombinaci domácího nabíjení plus rychlonabíječky na cestách. Budeme sledovat, co se dá očekávat od města. Snad naše ulice nezaplevelí jen prázdnými bednami, jako to bylo kdysi s betonovými květináči na Smíchově.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ:

AC vs DC nabíjecí stanice elektromobilu

Sezónní pojištění na motorku vůbec není tak výhodné, jak se tvrdí

O nás: Projekt Kalkulátor.cz srovnává ceny energií v ČR (elektřiny a plynu) a nově také také pojištění. Kalkulátor je první projekt, který je opravdu férový. Naše výpočty fungují okamžitě, bez otravných telefonátů a registrací. Můžete tak ušetřit tisíce korun ročně. U některých dodavatelů energií vám navíc zařídíme i plynulou změnu operátora bez jakékoli námahy.

Na Kalkulátor.cz neplatíte nic navíc, k ničemu se nepodepisujete, peníze na náš provoz získáváme jinak. Dokonce i smlouvu máte přímo s dodavatelem energií, ne s námi. Spočítejte si svou slevu ihned.