Končí svět, kde se dá spolehnout na dodávky elektřiny? Co když nastane blackout?

7.2.2022

Jako blackout se oznamuje výpadek elektřiny, ke kterému dojde na velkém území. Blackout před rokem v lednu byl největší bezpečnostní incident v energetice za posledních 14 let a následná drastická opatření zažila Francie naposledy před 60 lety. Pokles stability sítě v celé Evropě ukázal rizika, která nám hrozí.

Zkuste si v Kalkulátoru srovnat dodavatele elektřiny a uvidíte, že za pár minut ušetříte tisíce korun ročně. Začněte šetřit dřív, než nastanou opravdové problémy.

Stalo se to 8. ledna 2021. Zavírání firem ve Francii, omezování provozu továren i velká část Rumunska hodinu bez proudu. Nejvýznamnější průšvih v evropské přenosové soustavě za 14 let. Zatím je to jen takové lehké zachvění, malé dočasné přerušení, které se společnými silami distributorů rychle zvládlo, ale na tohle dosud Evropa nebyla zvyklá. Co přijde příště? A proč se to děje?

Proč vzniká blackout?

Velmi často se na vzniku podílejí povětrnostní vlivy, nejčastěji vichřice. Kvůli stromům, které padají na vedení, se může propojená distribuční soustava roztrhnout na několik izolovaných ostrovů a ty potom způsobit pád celé distribuční soustavy. K blackoutu může přispět nerovnováha distribuční soustavy, tedy přetok elektřiny ze zahraničních distribučních soustav. Právě nestabilita sítě se uvažuje za nejčastější důvod vzniku blackoutu. Obnovitelné zdroje elektřiny, ke kterým bychom se měli přiklánět, jsou nepředvídatelné. Řídit jejich výkon a ovlivňovat to, aby bylo v síti přesně tolik elektřiny, kolik se jí spotřebuje, je těžké. Blackout může vzniknout také lidskou chybou a tím, že dispečeři rozvodné sítě neodhadnou správně, kolik má v síti právě proudit elektřiny, či teroristickým aktem a technickou poruchou.

Blackout, nebo plánovaný výpadek?

Zatímco blackout je neplánovaný, odstávky elektřiny distributor provádí pravidelně a slouží k údržbě distribuční sítě. O plánovaných odstávkách informuje distributor dopředu, vždy na svých internetových stránkách. Informování výlepem se už dnes provádět nemusí. Pokud tedy zjistíte, že vám nejde elektřina, nemusí se hned jednat o výpadek, ale o plánovanou odstávku. Zjistíte to buď na webu distributora, nebo na jeho informační lince.

Hrozí několikadenní výpadky jako v USA?

Záleží na tom, jak rychle a uváženě přejdeme na takzvané obnovitelné zdroje. Klimatické cíle států jsou obrovsky ambiciózní a díky nástupu Bidena se k tomuto trendu přidávají i USA. Problém obnovitelných zdrojů je v tom, že jsou extrémně nestabilní v závislosti na přírodních podmínkách. Chybí tam ten ochranný polštář, který funguje, pokud těžíte fosilní paliva. Ona energie z uhlí a ropy je v podstatě jen sluneční energie, jen nashromážděná do zásoby. A my bereme ze zásobníku. A pokud chceme používat přímo slunce, potřebujeme nějakou formu baterií nebo kombinovat víc zdrojů. Když ale použijeme několik různých nestabilních zdrojů, čas od času se jejich amplitudy odečtou a budeme KRÁTKODOBĚ na suchu.

Blackout v Evropě

V pátek 8. ledna ve 14:05 v Rumunsku nefungoval hodinu a půl proud, jak sdělil operátor rumunské přenosové soustavy, společnost Transelectrica. Napětí kleslo na 90 voltů a v domácnostech a na ulicích žárovky zhasínaly a rozsvěcovaly se. Stejně tak i všechna zařízení, která se postupně zapínala a vypínala. Lidé uvízli ve výtahu, nefungovali semafory a závory... Horší už byl hnědočervený mrak způsobený odstavením závodu Azomureș na výrobu kyseliny dusičné. Rumunská energetická přenosová síť je připojena k evropské prostřednictvím maďarské sítě. A poruchy na straně Chorvatska, Srbska a Rumunska způsobily, že byl celý Balkán automatizovanými systémy a společnou strategií provozovatelů kontinentální evropské přenosové soustavy odpojen (rozdělila se takzvaná synchronní zóna), aby se nestrhl i zbytek Evropy.

Jak se projevuje takový výpadek?

V tomto případě šlo o dočasný pokles frekvence přibližně o 250 MHz. To, čeho se vaše žárovka ani nevšimne, znamená obrovskou chybějící energii v celé soustavě. Ve Francii před rokem nejdřív vyzvali obyvatele, aby vypnuli všechny postradatelné elektrické spotřebiče a topení, na což samozřejmě nikdo nereagoval, takže museli podle místního provozovatele přenosové soustavy, společnosti RTE, dokonce odpojovat průmyslové podniky. Podobně dopadli velcí zákazníci v Itálii. Francouzi museli také snížit síťové napětí o cca 5 %. Tak drastická opatření zažila Francie naposledy před 60 lety. Francouzi požádali o pomoc Německo, ale to nemělo z čeho brát. Zrovna ten den totiž ovlivňovala počasí nad kontinentem výrazná tlaková výše, takže bylo v podstatě bezvětří. Takže celá armáda větrných elektráren, na které teď náš soused staví budoucnost, dávala výkon nula. A shodou okolností to nevytrhly ani solární parky, protože bylo zrovna zataženo.

Proč byl takový problém zrovna ve Francii?

Za tím je to, že si Francouzi nebyli jistí s daty zpřísnění protikoronových opatření, a tak měli zrovna odpojené své jaderné elektrárny. Proud do přenosové soustavy dodávalo jen 13 z 56 jaderných bloků. Macronova vláda navíc i oproti varováním odborníků nařídila odpojení dalších dvou bloků jaderné elektrárny Fessenheim, a tak už den před výpadkem byla Francie v situaci, že musela elektřinu masivně a draho nakupovat ze zahraničí. To stabilitě nasvědčí.

Rychle nahodit výkon, nebo bude blackout

Takže zpátky k výpadku. Po celé Evropě včetně České republiky se spustily automatizované i manuální systémy, kterými se doháněl výkon. V našich elektrárnách se podle prohlášení ČEPS, což je náš provozovatel přenosové soustavy, prostě „automaticky šláplo na plyn“. Směnový inženýr Milan Prokop z elektrárny Chvaletice říká: „U nás jsme například přidávali na všech výrobních blocích asi deset megawattů a podobně to měly i Počerady.“ A stejně tak u nás posilovaly i obě naše jaderné elektrárny. Podle svých inženýrů provedly přes tři desítky úkonů a manipulací, včetně přechodů do ostrovních režimů, aby pomohly situaci řešit. Pokud bychom ale neměli tuto klasiku, jak by se situace vyvíjela dál?

Kdo za výpadek může ve skutečnosti?

Rumunsko bylo jen spouštěč. Podle ředitele vídeňské energetické společnosti Wien Energie je hlavní příčinou rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Výroba energie bude stále závislejší na kolísání slunce a větru. Zatím jsme jen na začátku ekologické změny, ale už teď se počet takzvaných nouzových zásahů kvůli stabilizaci sítě a zabránění blackoutům za poslední roky zvýšil více než desetinásobně. 

Co s tím mám dělat?

Nechceme vás strašit, zatím se nic vážného neděje, ale jak je vidět, situace se může změnit ve vteřině. A pokud na to nebudeme připraveni, přijde Tma. Takže diverzifikujte své zdroje, nakupte soláry, dřevo i elektrocentrálu lepší být připraven než překvapen.. Část odborníků tvrdí, že blackout zažijeme s velkou jistotou: „Co se týče blackoutu, není v současné Evropě otázkou zda, ale kdy. Zdrojová připravenost se začíná vytrácet,“ prohlásila naše odbornice na energetiku Dana Drábová. Naši zemi naštěstí doposud postihují výpadky elektřiny lokálního charakteru, nejčastěji jde o výpadky, kterou způsobila vichřice a shozené vedení elektřiny. Dodávky elektřiny se v takovém případě většinou obnoví v průběhu několika hodin, maximálně do dvou dnů. I den bez elektřiny ale způsobuje dotyčným velké problémy. Blackout elektřiny z důvodu velké poptávky po elektřiěy prý Česko málem potkal krátce před Vánoci, kdy se výroba elektřiny dostala na své maximum, stejně jako odběr elektřiny. Tvrdí to alespoň podnikatel Pavel Tykač, majitel Seven Energy, firmy, která provozuje několik elektráren. Na druhou stranu jiní odborníci tvrdí, že rozvodná síť je u nás dostatečně robustní a zdroje elektřiny dokáží na poptávku pružně reagovat. Do budoucna se výrazněji počítá s elektrárnami na plyn, které umí proměnlivě měnit svůj výkon.

Obnovitelné zdroje? Ano, ale s jištěním

V současné době prochází evropská energetika proměnou, či spíše se na tuto proměnu připravuje. Tlak na zavírání uhelných elektráren je stále silnější, dokonce se vyhlásil rok, ke kterému by měla poslední uhelná elektrárna vyhasnout. V Německu probíhá zároveň odklon od jaderné energetiky a postupně se zde odstavuje jedna jaderná elektrárna za druhou. Uhelné elektrárny jsou sice obrovským znečišťovatelem a kvůli růstu cen emisních povolenek se výroba elektřiny v nich prodražuje, na druhou stranu lze výrobu elektřiny v nich, stejně jako v jaderných elektrárnách regulovat, tedy určit, že se v určitém okamžiku vyrobí elektřiny méně a jindy zase více. Elektřiny totiž musí v oběhu kolovat přesně tolik, kolik se spotřebuje. Lidstvo doposud nevymyslelo nějakou obří baterii, do které by bylo možné elektřinu ukládat v případě, že se jí vyrobí více, a zase z ní odebírat, když je elektřiny v oběhu málo. Bohužel obnovitelné zdroje schopnost regulace postrádají a je třeba reagovat na to, jaké podmínky zrovna panují. Jako obnovitelné zdroje se využívá hlavně slunce a vítr, což jsou zdroje zcela nevypočitatelné a takové, které nelze dlouhodobě plánovat. Z toho vzniká hlavní obava do budoucnosti. Pokud se zbavíme zdrojů elektřiny, které jsou regulovatelné, zbavíme se také možnosti, jak ovlivňovat celý systém. Výroba elektřiny se v mezičase má orientovat na plyn, kterého hrozí reálně nedostatek. Hlavním dodavatelem plynu do Evropy je Rusko, které podepsalo obří kontrakt s Čínou. Přechod na obnovitelné zdroje je přes to žádoucí, nejenom kvůli snižování emisí, ale také kvůli nezávislosti na Rusku. Pokud se tento přechod nebude realizovat uvážlivě, budou blackouty reálnou hrozbou.



O nás: Kalkulátor.cz srovnává ceny elektřiny a plynu a pojištění. Je to první projekt podobného typu v ČR, který je opravdu fér. Chceme s ním energošmejdy konečně zatlačit do kouta. Na energiích můžete ušetřit tisíce korun ročně. Naše výpočty zahrnují všechny aktuálně dostupné tarify energií na trhu a u vybraných dodavatelů energií jsme schopni zajistit plynulý přechod bez jakékoli vaší námahy. Neplatíte nic navíc, k ničemu se u nás nezavazujete, peníze na náš provoz získáváme jinak. Smlouvu máte přímo s dodavatelem energie jakého si vyberete. Spočítejte si svou slevu ihned v našem kalkulátoru energií.