Jak se změní ceny elektřiny po covidu. Pět trendů v energetice pro 2021

Někdo by si mohl myslet, že zchudnutí světa po/v koronapandemii budou následovat úsporné škrty a první, co půjde do kytek, budou „luxusní“ ekologické programy po celém světě. Je ale to přesně naopak. V celém světě koronový dočasný pokles výroby energií fungoval tak, že se fosilní zdroje omezily a větrníky a soláry jedou dále.

Nejsou ale obnovitelné zdroje kolísavé?

Člověk by totiž od zdrojů energie vyhlášených kolísavou produkcí očekával, že budou o to více výkonově kolísat v době krize, ale funguje to jinak. Produkce elektřiny je sice proměnlivá a výrazně se mění v závislosti na větru a slunečním záření, ale pokud jde o vliv lidského chování, je stále stejná (stejně kolísavá), nemá totiž cenu tyto zdroje vypínat. Nic se tím neušetří. Což je přesný opak fosilních zdrojů, kdy skvělá stabilita a regulace výkonu znamená, že budou tím prvním, co se v případě potřeby vypne.

A tak se to také stalo. Po celém světě se v roce 2020 snížila těžba plynu a uhlí a například i jaderné elektrárny v EU pracovaly na nízké výkony, protože se prodloužily plánované odstávky na opravy. Obnovitelné zdroje se ale nikomu nevyplatí vypínat, a tak jely stále stejně. Což v souvislosti s poklesem všeho ostatního znamená poměrově rekordní produkci z obnovitelných zdrojů.

Ale budou peníze na obnovitelné zdroje i do budoucna?

Budou. Ono to na první pohled vypadá tak, že teď přece budeme všichni šetřit, a tak nebudeme moci podporovat drahé „luxusní“ projekty obnovitelných zdrojů. Jenže tak to nefunguje. Trend je nastaven nadnárodně a úředníci v EU neuvažují nad krátkodobými cíli. Dlouhodobou vizi ekologické myšlenky nijak neovlivňuje to, že by se teď mělo někde šetřit. To je prostě „jiný odbor“ a na odboru ekologie to nikoho nezajímá.

Postavíme hladovou zeď ze solárních panelů

Spíš naopak, v investicích do ekologie jsou obrovské peníze, a tak se to bere jako investiční výhoda. A vlastně to je skvělé! Ve chvíli, kdy ekonomiky všech států potřebují státní investice, aby se vzpamatovaly z krize, existuje několik možností. Můžete třeba shazovat takzvané vrtulníkové peníze, tedy dávat nejrůznější plošné dary, úlevy a dárky. A nebo taky můžete investovat do toho, co se vrátí sice až za roky, dnes je to neefektivní, ale je lepší ty prachy rozfofrovat v něčem hmatatelném, než je jen tak rozdávat (rozuměj vytvářet naprázdno inflaci). A tak to funguje stejně, jako když Karel IV. nechal stavět Hladovou zeď (která měla sama o sobě strategický smysl do budoucna) a nakrmil při tom chudinu. Ta dostávala peníze za práci, a ne na sociální dávky. Taková investice je určitě morálnější než obyčejné rozdávání peněz.

Ale vždyť to zase shrábnou solární baroni

To je samozřejmě problém dnešních ekologických/technologických projektů. Mají malou míru podílu lokální práce. Takže peníze se sice napumpují do ekonomiky, ale shrábne je elita nebo na tom vydělají dělníci v Číně, kteří ty všechny soláry a vrtule vyrábějí. Dá se to samozřejmě řešit nastavením podmínek tendrů a dotací, ale to už bychom asi od úředníků očekávali moc.

TREND 1

Bude teď často elektřina zdarma?

Jednou z nejextrémnějších změn, které nám krize přinesla, bylo, že jsme spatřili ukázku toho, jak by mohla energetická soustava fungovat v přicházejících letech. Byli jsme totiž svědkem toho, že během pandemie byly chvíle, kdy spotřebitelé dokonce dostávali peníze za to, že odebírají elektřinu. Během lockdownu totiž spotřeba elektřiny v Evropě klesla o 15 % a ve stejné době díky velice větrnému a slunečnému počasí stoupla produkce obnovitelných zdrojů. Ceny pro velkoobchod s elektřinou se pro následující den stanovují v hodinových intervalech, a tak občas klesly pod nulu.

Záporné ceny byly kdysi vzácností, ale třeba v loňském dubnu se ve Velké Británii propadly ceny za energie do mínusu 66krát! A 21. dubna byly v mínusu dokonce skoro celý den. Celé to vzniká proto, že se provozovatelé distribuční soustavy obávají příliš velkého výkonu v systému a je pro ně výhodnější platit zákazníkům za to, že zvýší odběr, než aby vypínali generátory.

Týkají se negativní ceny ale i koncových spotřebitelů?

Právě ve Velké Británii, která má o něco modernější trh s energiemi, než je u nás, se to už týká i domácností. Spotřebitelé, kteří se přihlásili ke flexibilním tarifům u místního dodavatele Octopus Energy, byli v době negativních cen povzbuzováni k tomu, aby více spotřebovávali elektřinu!

Nárazové ceny zdarma přijdou s ekologickými zdroji

Je to prostě způsob, jak vyvažovat stabilitu sítě. Už se nestaví nové přečerpávací elektrárny (a musela by jich být obrovská kvanta). Jednodušší je na chvíli zlevnit. Přechod do zelenější budoucnosti znamená to, že distribuční soustavy budou čelit obrovským nárazovým přílivům energie od občasných dodavatelů. Cena energií bude zřejmě celkově nižší než dnes, ale především bude silně rozkolísaná. Je pak otázka, abychom nedopadli jako v USA, kde je soustava už teď tak nestabilní, že dochází k výpadkům dodávek, takzvaným blackoutům.

TREND 2

Znamená epidemie covidu konec frakování?

Tohle se nás v Česku tolik netýká přímo, ale světově je to významná věc. Krize totiž způsobila, že v USA momentálně extrémně populární těžba břidlicové ropy frakováním (hydraulickým štěpením) přestává být ekonomicky zajímavá. Dodejme, že frakování je jedna z nejšpinavějších výrobních metod.

Co je to frakování?

Frakování je způsob těžby, kdy se do horniny vstřikuje směs vody, písku a často i chemikálií. Tím se těží ropa a zemní plyn. Problém je devastace chemií a ztráta podzemní vody. Nejde o malé věci. V roce 2019 představovala břidlicová ropa 63 % celkové produkce americké ropy a v lednu 2020 se díky tomu dokonce USA staly největším vývozcem ropy a zemního plynu, překonaly Saúdskou Arábii i Rusko. Všechno to jde ruku v ruce s obrovskou destrukcí spodních vod, kontaminací velkých území a exhalacemi chemikálií v ovzduší.

A právě s tímhle by teď mohl být konec. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet, ale například v Permské pánvi se počet vrtných souprav snížil ze 450 v březnu na 175 na začátku května. Břidlicové těžební firmy teď v USA krachujíjako na běžícím páse, investoři z Wall Street už se stáhli z trhu před delší dobou, všichni se bojí ucpaných ropovodů, protože to už není kam dávat. Ropný průmysl je v krizi, která jen tak neskončí.

TREND 3

Oživí se teď jaderný průmysl?

U nás je tohle téma vyřešené. Jaderná energie má u nás zelenou, ať je to díky lobby, nebo z objektivních důvodů. Ale třeba v UK nebo Německu je situace naprosto jiná. Tam byla poslední roky jaderná energetika synonymem špíny.

Během krize se ale ukázala stabilita a bezpečnost jaderné energetiky. Kvůli infekcím ani karanténě nemusela být nikde na světě zavřena jediná jaderná elektrárna. V Evropě poskytovaly jaderné elektrárny během krize 40 až 45% bezuhlíkové elektřiny. Navíc viz zmíněné stavby hladových zdí, i tady mohou fungovat programy podpory zaměstnanosti, kdy budou chtít vlády podpořit lokální zaměstnanost a současně se zbavit uhlí a možná i plynu. Nejspíš přijde čas dalších jaderných reaktorů v Evropě. Po celém světě se už teď staví více než 50 nových jaderných reaktorů. Problémem jsou kromě obav z havárií pochyby nad nedostatečnou pružností jaderné energetiky pro moderní dobu rychle se měnících energetických soustav. Jaderný reaktor si běží svých 24/7 a má jen velmi malou schopnost měnit výkon.

TREND 4

Stane se vodík palivem budoucnosti?

Po krizi má Německo i celá EU najednou zájem víc investovat do tohoto paliva. Jde o to, že vodík je sice možné vyrábět ze zemního plynu, ale vzhledem k tomu, že jde o fosilní palivo, není to cesta pro hardcore ekology. Takže zelenější možnost je vyrábět vodík z vody elektrolýzou pomocí obnovitelných zdrojů energie. A pak s ním pohánět nákladní dopravu, což je obecně nejproblémovější způsob dopravy pro dekarbonizaci. Náklaďáky na baterky totiž ještě dlouho nebudou dostupné ani ekonomicky výhodné. A stejně tak lodě, a dokonce letadla. Vodík je pro tohle mnohem vhodnější. A vodík taky díky své všestrannosti můžeme použít i pro vytápění domů.

A proč už se nejezdí na vodík všude?

Problémů je několik. Výroba pomocí zelené energie zatím moc efektivní není a vyrábět vodík jinak je jen dalším maskováním používání fosilních zdrojů. Dalším problémem vodíku je samozřejmě i to, že se přepravuje stlačený pod vysokým tlakem ve vozidlech, která jsou momentálně drahá. Obecně je ale vodík něco jako nafta nebo benzín, jen bez těch špatných věcí.

TREND 5

Utlumí krize rychleji fosilní paliva?

Jak už jsme psali v úvodu, budoucnost fosilních paliv není růžová. A nejdůležitější je to, jakým způsobem teď vlády utratí své stimulační balíčky. Uhlí to má v podstatě spočítané, ale budoucnost ropy je složitější. Za posledních deset let módní vlna SUV s naftovým a benzínovým pohonem skutečně pomohla zvýšit emise CO2. Auta typu SUV tak byla od roku 2010 druhým největším producentem CO2 hned po celém energetickém sektoru. V covidové krizi OPEC prudce snížil produkci ropy, takže nedošlo k takovému pádu cen jako v případě elektřiny (viz zmíněné negativní ceny). Kvůli covidu šla k ledu spousta připravovaných projektů, takže se analytici domnívají, že až do roku 2022 půjdou ceny ropy nahoru.

O nás: Kalkulátor.cz  srovnává ceny elektřiny a plynu a pojištění. Je to první projekt podobného typu v ČR, který je opravdu fér. Chceme s ním energošmejdy konečně zatlačit do kouta. Na Kalkulátoru všechny výpočty fungují okamžitě, celé a bez otravných telefonátů. Je to první projekt podobného typu v ČR, který je opravdu fér. Na Kalkulátoru všechny výpočty srovnání dodavatelů elektřiny, nebo plynu fungují okamžitě, celé a bez otravných a nevyžádaných telefonátů.

Na energiích můžete ušetřit tisíce korun ročně. Naše výpočty zahrnují všechny aktuálně dostupné tarify energií na trhu a u vybraných dodavatelů energií jsme schopni zajistit plynulý přechod bez jakékoli vaší námahy. Neplatíte nic navíc, k ničemu se u nás nezavazujete, peníze na náš provoz získáváme jinak. Smlouvu máte přímo s dodavatelem energie jakého si vyberete. Spočítejte si svou slevu ihned v našem kalkulátoru energií.